Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/296

Hunzen, v. a. Aushunzen, peſkowati, wypeſkowati, gebati, řjſkati někomu. 2) kazyti, zkazyti, břiditi, ſ. Verhunzen.

Strany zdroje: II/24

Löſen, v. a. popuſtiti, porozwázati; das Strumpfband —, podwazek popuſtiti. 2) Die Zunge —, gazyk podřezati; fig. k mluwenj přiweſti, rozmluwiti. 3) den Knoten —, vzel rozwázati, rozvzliti, die Knoten am Flachſe, hláwky lauſſtiti. 4) Geld, tržiti, vtržiti, natržiti; geben Sie mir was zu löſen, degte mi počinek. 5) Mit Geld —, wykaupiti, wyplatiti, redimere. 6) das Geſetz —, práwo zkazyti, zruſſiti. 7) Die Kanonen —, z děl ſtřjleti, wyſtřelili wyſtřeliti . 8) Die Sünden —, hřjchy rozwazowati, rozhřeſſiti. S. Auflöſen.

Strany zdroje: I/53

Arg, adj. nedobrý, zlý, malus; comp. ärger, horſſj, peior; ſuperl. ärgſte, neyhorſſj, peſſimus; adv. nedobře, zle, male; comp. hůř, hůře, ſuperl. neyhůř, neyhůře; ärger machen, zhorſſiti, zkazyti.

Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Strany zdroje: II/151

Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.

Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.

Strany zdroje: II/309

Umkehren, v. n. obrátiti ſe, wrátiti ſe, nawrátiti ſe, wraceti ſe; nach Hauſe, domů. b) obrátiti ſe; zur Buße, ku popokánj pokánj . 2) v. a. obrátiti; den Spieß, den Wagen, den Rock, ein Blatt, ſich im Bette, rožeň, wůz, kabát, liſt, ſe w poſteli, einmal, obrátiti; mehrmahl, obraceti ſe. b) fig. er iſt ganz umgekehrt, geſt wſſecken obrácen; alles umkehren, wſſe zwrub naljc obrátiti; eine Stadt, ein Land, měſto wywrátiti, zpřewrátiti, zem popleniti, zhubiti, zkazyti.

Strany zdroje: II/341

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.

Strany zdroje: II/343

Vereiteln, v. a. zmařiti, na zmar přiweſti, w niwec obrátiti, zkazyti, zruſſiti.

Strany zdroje: II/349

Verhätſcheln, v. a. vmazati ſe s někým, mazánjm zkazyti, die —lung, rozmazanoſt, rozmazánj.

Strany zdroje: II/350

Verhunzen, v. a. zohawiti, zkazyti, zhudlowati, zohyzditi.

Strany zdroje: II/357

Vernichten, v. a. zničiti, zničemniti, w niweč obrátiti, annihilare. 2) zkazyti, na zmar přiweſti; eine Schrift, Jemandes Freude, Hoffnung, pjſmo, něčj radoſt, naděgi. 3) fig. pohrdati, za nic nepokládati; alles, wſſjm, wſſeho.

Strany zdroje: II/358

Verpfuſchen, v. a. zkazyti, zhuntowati.

Strany zdroje: II/370

Verthun, v. a. irr. zkazyti, ztratiti; er iſt ſo gut als verthan, geſt ſkoro po něm weta, geſt giž gako ztracen. b) prondati , rozundati; viel Geld, mnoho peněz. c) zdělati; viel Holz, allen Kalk, mnoho dřjwj, wſſecko wápno. d) odbyti, odbýwati; Waare, zbožj. e) wydati; viel Geld, mnoho peněz.

Strany zdroje: II/376

Verwüſten, v. a. zpuſtiti, pleniti, popleniti, zhubiti, pohubiti, zkazyti; ein Land, kraginu; mit Feuer und Schwert, ſmahem popleniti; ein Gebäude, pobořiti, zkazyti ſtawenj; den Kopf, zpuſtiti, zplaniti hlawu. b) pokazyti; fig. viel Holz, Papier, mnoho dřjwj, papjru.

Strany zdroje: II/384

Völlig, adj. auplný; ein völliges Jahr, auplný rok; völlige Gleichheit, auplná rownoſt. 2) celý; ein völliger Vater, celý otec; völlige Mutter, celá matka. 3) dokonalý; völliger Verſtand, dokonalý rozum; ein völliger Mann, celý muž; mein völliger Ernſt, oprawdu to powjdám. 4) tluſtý; ein wenig völlig, obtlauſſtný; ein völliges Geſicht, plná twář. 5) holý, pauhý; alles völlig Gold, wſſe pauhé holé, ryzý zlato; adv. zauplna, auplně; nicht völlig ein Jahr, ne zauplna rok; es iſt ihm völlig gleich, ge mu docela gedno; er ſchlug es völlig ab, dočiſta to odepřel; du biſt völlig von meiner Höhe, tys naproſto mé weyſſky; alles völlig verwüſten, wſſe prachem, ſmahem, mentinau, mentem, na prach zkazyti, popleniti; völlig neu, zbruſu nowý; völlig nackt, dočiſta nahý, čiſtownitě nahý. b) do-, völlig brechen, dolomiti; verderben, dokazyti.

Strany zdroje: II/458

Zerrütten, v. a. pocuchati, podroponiti; eine Uhr, hodinky; den Staat, die Geſundheit, zruſſiti, zkazyti, pocuchati zem, zdrawj.

Strany zdroje: II/458

Zerſtören, v. a. rozbořiti, zbořiti, rozbaurati; ein Neſt, zkazyti, rozbaurati; ein Haus, rozbaurati; eine Stadt, wywrátiti; ein Reich, zruſſiti, zkazyti.

Strany zdroje: I/11

Abſchaffen, v. a. odbyti, odkliditi, wyhoſtiti, wýhoſt dáti, zapuditi. 2) wyzdwihnauti, zkazyti, zruſſiti.

Strany zdroje: I/2

Abbringen, odnéſti, odwéſti, odkliditi, ſkliditi, ſwéſti; a) den Schmutz abbringen, ſſpinu wyprawiti; b) von etwas, od něčeho odwéſti, z něčeho ſwéſti; c) abſchaffen, zahladiti, zkazyti, zruſſiti.

Strany zdroje: I/16

Abſtellen, v. a. odſaditi, odſtawiti, sſaditi; eine üble Gewohnheit, zlý obyčeg, zlau zwykloſt zkazyti, zruſſiti. Abgeſtelltes Kalb, odſtawené tele, odſtawče.

Strany zdroje: I/17

Abthun, v. a. ſ. Thun. 1. ſložiti, deponere. 2. shladiti, zkazyti, zruſſiti, abolere, ollere. 3. vgednati, zprawiti, tranſigere. 4. Einen Miſſethäter abthun, zločince odprawiti, ſupplicio afficere.

Strany zdroje: I/134

Caput, adj. einen caput machen, někoho zkazyti, na zkázu přiweſti.

Strany zdroje: I/137

Danieder, adv. dolů, na zem, Danieder kommen, ſlehnauti, poroditi; das Haus liegt völlig danieder, dům ſe zbořil; krank danieder liegen, ſtonati, nemocným býti; danieder ſchlagen, o zemi vdeřiti, porazyti, zarmautiti, zkazyti.