Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.

Strany zdroje: I/49

Anſtimmen, v. a. začjti hlas wydáwati, začjti zpjwati. 2) na náſtrogi hudebném zahrati, zapjſkati.

Strany zdroje: II/61

Naſingen Nachſingen, v. a. po někom zpjwati.

Strany zdroje: II/214

Singebar, adj. zpěwný, co ſe zpjwati dá.

Strany zdroje: II/214

Singen, v. irr. ich ſang, ich ſänge, geſungen, I. v. n. zpjwati, pěti, canere, cantare; pozpěwowati, cantillare; ſchwach ſingen, mor. wrnožiti; ſtark ſingen, helekati; grob ſingen, kozmicý zpjwati, hirquitallire; einem (zu Ehren) ſingen, prozpěwowati; anfangen zu ſingen, zazpjwati; lange ſingen, nazpjwati ſe; zu Ende ſingen, dozpjwati; fig. Einen, někomu zpjwati; II. v. a. Eine Meſſe ſingen, mſſi zpjwati, odzpjwati. 2) báſniti, zpjwati.

Strany zdroje: II/291

Trumpfen, v. a. bey den Zimmerleuten, kuſatiti. 2) trumfem bjti, zabiti. 3) fig. Jemanden, trumfowati, řjzkati, zpjwati někomu; austrumpfen, odkrogiti někomu.

Strany zdroje: II/329

Unterrichten, v. a. včiti, povčowati, instruere; einen Knaben im Tanzen, im Singen, chlapce včiti tancowati, zpjwati; in der böhm. Sprache, čeſkému gazyku. 2) zprawiti, zpráwu dáti; von etwas, o něčem. 3) wycwičiti, povčiti; wie er ſich verhalten ſoll, gak ſe má zachowati.

Strany zdroje: I/81

Ausſingen, v. a. dozpjwati, přeſtati zpjwati.

Strany zdroje: II/397

Vorſingen, v. a. napřed zpjwati, předzpěwowati; einem, někomu zazpjwati.

Strany zdroje: II/411

Wechſelsweiſe, adv. ſtřjdagjc ſe; wechſelweiſe wechſelsweiſe ſingen, ſtřjdagjc ſe zpjwati. b) po ſobě, geden po druhém, obapolně, odměnně, wzágem.

Strany zdroje: I/145

Dreſchen, v. a. er driſcht, ich droſch, gedroſchen, mlátiti, triturare. Leeres Stroh dreſchen, hluchému zpjwati, darmo ſwětlo páliti, břeh worati. Das Dreſchen, mlácenj, mlatba.