Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/100

Prallig, adj. tuhý, adv. ztuha. 2) přjkrý, ſtrmý.

Strany zdroje: II/101

Preß, adj. tuhý, adv. ztuha.

Strany zdroje: II/239

Starr, adj. tuhý, ztuhlý, ztrnulý, zdřewěnělý, rigidus; vor Kälte, zkřehlý, zmrzlý, mor. přemřelý; ſtarr werden, ztuhnauti, zkřehnauti, zdřewěněti, rigescere; ſtarr da ſtehen, ſtáti gak ſlaup. 2) fig. Jemanden ſtarr anſehen, vpřjti, wytřeſſtiti, wypauliti oči na někoho, kwákati; ſtarre Augen eines Sterbenden, oči w ſlaup; ſtarrer Sinn, zawilá, vrputilá, zapekleněná, zapeklitá hlawa, palice, kotrba. adv. ztuha, zkřehle, vrputile.

Strany zdroje: II/242, II/243

Steif, adj. tuhý, korawý; ſteife Hände, tuhé, ztuhlé ruce; ſteif werden, tuhnauti, ztuhnauti; ſteifer Metz, twaroh. 2) Vor Kälte, zkřehlý, rigidus. 3) Steife Lein 243 wand, kljžené plátno. 4) fig. ſteif auf etwas ſehen, na něco wypauliti, wytřeſſtiti oči; ſteif und feſt auf etwas beharren, pewně na ſwém ſtáti; ein ſteifer Vorſatz, ſylné předſewzetj; ein ſteifer Sinn, vrputiloſt, vrputilá, ſwemyſlná hlawa, kotrba; ſteifes Compliment, nucená poklona; adv. ztuha; fig. der Glieder, nuceně. 2) vrputile.

Strany zdroje: II/252

Stopfen, v. a. cpáti, facire farcire ; voll ſtopfen, nacpati; einem das Maul ſtopfen, zacpati hubu; Gänſe ſtopfen, krmiti huſy; die Speiſe ſtopft mich, gjdlo mne tlačj, zacpáwá; den Bauch voll ſtopfen, nacpati břicho, tláſkati, práti, cpáti do ſebe; den Stepſel feſt in die Bouteille ſtopfen, láhwicy ztuha zapěchowati, zátku zatlačiti.

Strany zdroje: II/254

Straff, adj. ztuha napnutý, natažený.

Strany zdroje: II/258

Strenge, adj. přjſný, severus; ein ſtrenger Richter, přjſný ſaudce. b) krutý, tuhý, asper; ein ſtrenger Winter, tuhá, krutá, třeſkutá zyma. c) ſtrenger Herr! ſtatečný, wzácný, vrozený pane! d) trpký, ſtrenge Weintrauben, trpké hrozny. e) tuhý; ſtrenge Faſten, tuhý půſt; ein ſtrenger Orden, tuhý řad; adv. přjſně, krutě; ſtrenge arbeiten, ſylně pracowati; ſtrenge beo achten, ztuha, zoſtra pozorowati; ſtrenge leben, ztuha žiwu býti.

Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Strany zdroje: II/470

Zugehen, v. n. gjti pořád; gehe zu! gdi před ſe! ab und zu gehen, procházeti ſe, přecházeti, ſem a tam choditi; auf einen zugehen, na někoho gjti. 2) zawjrati ſe; die Thür, das Schloß will nicht zugehen, dwéře ſe nechtj zawřjti, zámek ſe nechce zamknauti. 3) djti ſe, ſtáti ſe; wie ging das zu? gakpak ſe to ſtalo? es ging bey ſeinem Tode nicht natürlich zu, s geho ſmrtj to nebylo ſamo ſebau; es müßte mit dem Teufel zugehen, w tom by muſyl čert býti, to by muſylo s čertem býti; es ging ſehr hitzig zu, zoſtra, ztuha to ſſlo; es ging luſtig zu, bylo weſelo; in dieſem Hauſe geht es ordentlich zu, w tom domě ſe děge wſſe řádně, ge tam dobrá zpráwa, řád.