Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/125
Brechen, 2. v. rec. ſich brechen, von Lichtſtrahlen, Wellen, obrážeti ſe; das Wetter bricht ſich, powětřj, čas ſe měnj; die Kälte hat ſich gebrochen, zyma ſe přetrhla, t. g. vlewila. 2) zwraceti, kuckati, bljti, dáwiti ſe. Brechen, 3. v. n. lámati ſe, zlámati ſe, zlomiti ſe; der Baum iſt gebrochen, ſtrom ſe zlámal; bořiti ſe, praſknauti, pukati; das Eis bricht, led ſe puká, bořj ſe. Fig. Dieß Haus muß brechen, ten dům muſý praſknauti, t. g. zhynauti, na zkázu přigjti; es muß biegen oder brechen, muſý ſe to podati, anebo puknauti. 2) Pukati ſe, puknauti, das Herz brach mir, da ich ihn ſah, diw mi ſrdce nepuklo, když ſem ho widěl. 3) In ein Haus, do domu ſe dobyti; in das Lager des Feindes, do nepřátelſkého leženj wpadnauti. 4) das Licht bricht durch die Wolken, ſwětlo prorážj, (ſwjtj) ſkrze oblaky. 5) Die Augen brechen hm, zrak ſe mu trhá; gebrochene Sprache, ſtrhnutá řeč. 6) Der Wein iſt gebrochen, wjno ſe zwrhlo.