Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/37
Angewöhnen, v. a. přivčiti, včiti , zwykati, adſuefacere, ſich angewöhnen, adſuefieri, zwykati, přiwykati. Angewöhnt, adj. přivčený, přiwyklý, zwyklý, adſuetus. Angewöhnung, f. přivčenj, přiwyknutj, zwyknutj, adſuetudo. Angewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, conſuetudo.
Strany zdroje: I/50
Antiquität, f. ſtarobyloſt, ſtarožitnoſt; ſtarodáwnj čas, wěc, zwyk.
Strany zdroje: I/55
Art, f. plur. Arten, plémě, plemeno, způſob, pokolenj, rod, brak, genus, modus. 2) powaha, přirozenj, rod, wlaſtnoſt, indoles, natura; aus der Art ſchlagen, ſ. Abarten. 3) obyčeg, způſob, zwyk, zwykloſt, conſuetudo, modus, mos; auf alle Art und Weiſe, na wſſechen způſob. 4) dobrý způſob, přjſluſſnoſt, ſluſſnoſt, způſobiloſt, způſobnoſt, decor; mit einer Art etwas ſagen, dobrým způſobem, přjſluſſně, ſluſſně, způſobně něco powědjti; es iſt keine Art, to nepřjſluſſj, neſluſſj.
Strany zdroje: II/215
Sitte, f. mraw, ol. nraw, obyčeg, způſob, zwyk, mos, consvetudo; die Sitte eines Landes, obyčeg země; es iſt nicht Sitte, nenj způſob, obyčeg. 2) Die Sitten, pl. mrawy, mrawowé, mores; ein Menſch von guten Sitten; člowěk dobromrawný, dobrých powah, mrawů; von böſen, nemrawa; von bäuriſchen Sitten, člowěk neohrabaný, newypitwaný, nevčeſaný, newycepowaný.
Strany zdroje: II/305
Uiblich, adj. obyčegný, usitatus, solitatus solitus ; ſeyn, w obyčegi býti; es iſt üblich, geſt obyčeg; werden, zobyčegeti, w zwyk, zwykloſt wgjti; adv. —ně.
Strany zdroje: I/226
Gebrauch, m. obyčeg, mos; zwyk, conſuetudo; řád, ritus. 2) vžjwánj, potřeba, uſus; Gebrauch machen, vžjwati.
Strany zdroje: I/244
Gewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, nawykloſt, přiwykloſt, conſuetudo; zur Gewohnheit werden, w zwyk, w obyčeg přigjti, zobyčegiti ſe.