| << | A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] | >> |
Brecheiſen – Brenneiſen
125
Brecheiſen, n. železný ſochor, páč.
Brechen, 1. v. a. du brichſt, er bricht, ich brach, habe gebrochen, lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlomiti, vlomiti, frangere; Erz, rudy lámati, rud dobýwati. Den Hals, krk zlomiti, ſrazyti; Flachs, Hanf brechen, třjti. 2) trhati, vtrhnauti, zbjrati, čeſati; Roſen, růže trhati; Obſt, owoce čeſati, carpere; 3) Ein Schloß von der Thüre, zámek odrazyti. 4) Die Bahn, ceſtu prorazyti, prodělati. 5) Die Zähne, von Pferden, zuby ſwrcy, ſwrhowati. 6) Einen Bogen Papier, arch papjru ſložiti, ſkládati. 7) Die Farben, ſmjſyti, promjchati barwy. 8) Den Willen, wůli ſkrotiti, přemocy. 9) ruſſiti; den Frieden, pokog zruſſiti; ſein Wort, ſlowa ſwého nedržeti; die Freundſchaft, přátelſtwj zruſſiti, přetrhnauti; mit jemanden brechen, ſtrhnauti ſe někoho, rozhoſtiti ſe, rozkmotřiti ſe. 10) gebrochene Worte, neſrozumitedlná ſlowa; er ſpricht gebrochen, zatrhuge w řeči.
Brechen, 2. v. rec. ſich brechen, von Lichtſtrahlen, Wellen, obrážeti ſe; das Wetter bricht ſich, powětřj, čas ſe měnj; die Kälte hat ſich gebrochen, zyma ſe přetrhla, t. g. vlewila. 2) zwraceti, kuckati, bljti, dáwiti ſe. Brechen, 3. v. n. lámati ſe, zlámati ſe, zlomiti ſe; der Baum iſt gebrochen, ſtrom ſe zlámal; bořiti ſe, praſknauti, pukati; das Eis bricht, led ſe puká, bořj ſe. Fig. Dieß Haus muß brechen, ten dům muſý praſknauti, t. g. zhynauti, na zkázu přigjti; es muß biegen oder brechen, muſý ſe to podati, anebo puknauti. 2) Pukati ſe, puknauti, das Herz brach mir, da ich ihn ſah, diw mi ſrdce nepuklo, když ſem ho widěl. 3) In ein Haus, do domu ſe dobyti; in das Lager des Feindes, do nepřátelſkého leženj wpadnauti. 4) das Licht bricht durch die Wolken, ſwětlo prorážj, (ſwjtj) ſkrze oblaky. 5) Die Augen brechen hm, zrak ſe mu trhá; gebrochene Sprache, ſtrhnutá řeč. 6) Der Wein iſt gebrochen, wjno ſe zwrhlo. Brechen, n. lámánj, zlámánj, zlomenj; des Flachſes, třenj lnu. 2) dáwenj, zwracenj, blitj @.
Brechhaus, n. pazderna.
Brechmittel, Brechpulver, n. ljk, práſſek pro dáwenj, vomitorium.
Brechſtange, f. železný ſochor, páč.
Brechung, f. ſ. Bruch, 2) obraženj, refractio.
Brechwurzel, f. dawič ? viola ipecacuanha.
Brechzaum, m. vdidlo, lupatum.
Breit, adj. ſſiroký, latus, adv. ſſiroko, ſſiroce. Einen Finger breit, z ſſjřj gednoho prſtu; ein breiter Baum, rozložitý ſtrom; weit und breit bekannt, daleko a ſſiroko známý; ſich breit machen, fig. rozdjrati ſe, roztahowati ſe; ſich mit etwas, chlubiti ſe s něčjm.
Breitaxt, f. das Breitbeil, ſſiročina.
Breitblätterig, adj. ſſiroké ljſtj magjcý.
Breite, f. ſſjř, ſſjřka, ſſirokoſt, mor. ſſjřawa, latitudo.
Breiten, v. a. ſſjřiti, roztáhnauti, rozložiti, rozproſtřjti, dilatare.
Breitfüßig, adj. plaſkonohý, latipes.
Breithammer, m. perljk.
Breitnaſig, adj. plaſkonoſý, simus.
Breitſchulterig, adj. ramenatý, latis humeris; ein breitſchulteriger Mann, ramenáč.
Breme, Bremſe, ſ. Bräme, Brämſe.
Brennbar, adj. hořawý, paliwý, což hořj, když ſe zapálj.
Brennbarkeit, f. hořawoſt, paliwoſt ?
Brenneiſen, n. připalowacý železo.
| << | A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] | >> |