Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Deswegen – Dienſtag

142

Deswegen, adv. proto, z té přjčiny,; přjčiny; za tau přjčinau.

Deswillen, mit dem Vorworte um: um deswillen, adv. protož.

Deuchten, ſ. däuchten.

Deuten, 1. v. a. okázati, okazowati. 2) kýwati; mit den Augen, kynauti, pokynauti. 3) einen Traum, wyložiti, wykládati ſen; übel deuten, za zlé pokládati. Die Deutung, okázánj, wykládánj. 2. v. n. okazowati, wyznamenáwati.

Deuter, m. Traumdeuter, wykladač ſnů.

Deutlich, adj. patrný, zřegmý, zřetedlný, ſrozumitedlný, wýſlowný; adv. —ně, zřegmě.

Deutlichkeit, f. zřetedlnoſt, patrnoſt, ſrozumitedlnoſt, wýſlownoſt.

Deutſch, adj. německý, adv. německy; deutſch, die deutſche Sprache, němčina; ich verſtehe kein Deutſch, nerozumjm německy; auf deutſch, po německu. Der Deutſche, němec; die Deutſche, němkyně.

Deutſchland, n. němcy, pl. německá země.

Deutſchmeiſter, m. miſtr řádu německého.

Diamant, m. dyamant. Diamanten, adj. dyamantowý.

Diät, f. mjrnoſt, ſtřjdmoſt w gjdle a pitj.

Dicht, adj. huſtý. 2) fig. hodný; ſich einen dichten Rauſch trinken, hodně ſe podnapiti; adv. huſtě. 2) hodně. 3) dicht am Rande, v ſamého krage.

Dichte, f. huſtoſt, huſtota, denſitas.

Dichten, v. n. & a. myſliti, zameyſſleti, wymyſliti. 2) báſně, pjſně, wrſſe werſſe ſkládati.

Dichter, m. werſſowec, werſſownjk, poeta; ſkladatel, ſkladač wrſſů werſſů , zpěwů; ein Fabeldichter, báſnjř; die —in, ſkladačka, báſnjřka.

Dichteriſch, adj. werſſowſký, báſnjřſký, adv. —ſky.

Dichterling, m. báſnjřjk, werſſownjček.

Dichtkunſt, f. werſſownictwj, báſnjřſtwj, vměnj báſnjřſké, poeſis.

Dichtung, f. myſſlenj, zameyſſlenj. 2) ſkládánj werſſů.

ick, adj. tluſtý, hrubý. 2) huſtý; einen Finger dick, gednoho prſtu ztlauſſtj; dickfüßig, tluſtonohý; dickhäutig, co má tluſtau kůži. adv. tluſtě, hrubě, dick machen, zhuſtiti; dick werden, tlauſtnauti, tučněti.

Dickbauch, m. břicháč.

Dickbauſchig, adj. břichatý, měchatý. 2) von Gefäßen, baňatý.

Dickbein, n. ſtehno.

Dicke, f. tlauſſť, tlauſſťka, tluſtoſt. 2) huſtoſt, huſtota. 3) hruboſt. 4) des Leibes, tělnatoſt.

Dickicht, n. hauſſtj, hauſſť, huſtina w leſe.

Dickkopf, m. hlawáč.

Dickleibig, adj. tluſtý, tělnatý.

Dicklich, adj. ein wenig dick, zatlauſtlý, natlauſtlý.

Dickſchnabel, m. dlaſk, coccothrauſtes.

Die, ſ. Der.

Dieb, m. zloděg, vulgo kradář, fur. die Diebinn, zloděgka, kradářka.

Dieberey, f. krádež, zloděgſtwj, furtum.

Diebiſch, adj. zloděgſký, kradářſký, adv. diebiſcher Weiſe, zloděgſky, kradářſky.

Diebſtahl, m. zloděgſtwj, krádež; Diebs-, zloděgſký. Diebsrotte, rota zloděgſká.

Diele, f. prkno, aſſer. 2) podlaha, sl. tla, podláž, pavimentum. 3) ſtrop.

Dielen, v. a. podlahu kláſti, dělati.

Dielenkopf, m. podlažnice, pſeudomutulus.

Dienen, v. n. ſlaužiti, poſluhowati, ſervire; beym Hofe eines Königs, dwořiti; Ihnen zu dienen, k ſlužbám. 2) fig. býti; das dient zu nichts, to nenj k ničemu. Das Dienen, ſlauženj, poſluhowánj.

Diener, m. ſlužebnjk, ſluha; die Dienerinn, ſlužebnice, ſlužka.

Dienerſchaft, f. ſlužebnjcy, ſlaužjcý.

Dienlich, dienſam, adj. vžitečný, proſpěſſný, platný, zdrawý.

Dienſt, m. ſlužba, poſlauženj; Dienſt Gottes, ſlužby Božj. 2) robota. 3) auřad, dim. Dienſtchen, Dienſtlein, ſlužbička.

Dienſtag, m. auterý, ſ. Dinſtag.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání