Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Einziehen – Eisſtoß

Einziehen, 1. v. a. zatáhnauti, wtáhnauti, protáhnauti; die Segel, plachty ſtáhnauti, ſwinauti. 2) fig. Gelder, penj 170 ze táhnauti, wybjrati; die Güter, ſtatek pobrati, wzýti, odegmauti; einen Dieb, zloděge wſaditi do wězenj. Die Einziehung, zatáhnutj, wtaženj, ſtahowánj; der Güter, pobránj ſtatku, ol. plen. 2. v. n. wtáhnauti, přitáhnauti, ſlawně wgeti; in ein Haus, přiſtěhowati ſe. 2) von flüſſigen Körpern, wtáhnauti ſe.

Einzig, adj. gediný, gedinký; adv. gen, genom, gedno; einzig und allein, gedině.

Einziſchen, v. a. naſſeptati, poſſeptati.

Einzug, m. wtáhnutj, přitáhnutj; ein feyerlicher Einzug, wgezd, ſlawný přjgezd, introitus, ingreſsus.

Einzwängen, v. a. mocý wprawiti, wtlačiti. 2) ſtiſknauti, stěſniti; die Hand, vſkřjpnauti, přiſkřjpnauti.

Einzwingen, v. a. wnutkati; donutiti někoho k něčemu.

Eis, n. led, glacies; das Eis brechen, ceſtu prolomiti, vdělati. Das Eismeer, ledowé moře, lednaté moře. Der Eisbecher, ledowý kofljk, t. g. z ledu. Eiskalt, adj. ſtudený gako led.

Eis, n. Ais, nežit, wřed, ulcus.

Eisbein, n. kyčelnj koſt, iſchium, ſ. Hüftbein.

Eisbock, m. Eisbaum, kobyla, koza.

Eisbruch, m. lámánj ledu, ſtrženj ledu.

Eiſen, v. a. ledy dělati, ſekati; aufeiſen, wyſekáwati.

Eiſen, n. železo, ferrum. Das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, kowati železo dokud horké geſt; za zubů, řjkagj, ſe chleba nagjſti. Noth bricht Eiſen, moc železo láme. 2) željzko, železné nádobj. 3) im Plural, okowy, pauta, železa, vincula ferrea. 4) podkowa, ſ. Hufeiſen, und die Zuſammenſetzungen: Biegeleiſen, Brummeiſen, Pflugeiſen, Riebeiſen, u. ſ. w.

Eiſen- , železný: die Eiſenader, železná žjla. Der Eiſendrath, železný drát, @. Eiſenhart, adj. twrdý gako železo.

Eiſenbart, m. ſ. Eisvogel.

Eiſenbeerbaum, m. zymoleyz, ſ. Beinholz.

Eiſenbergwerk, n. železné hory, železný důl.

Eiſenbruch, m. želený železný lom.

Eiſenerz, n. železná ruda, minera ferri.

Eiſenfarbe, f. železná barwa; eiſenfarbig, adj. železné barwy, blankytný.

Eiſenfeil, n. železné odpilky.

Eiſenfleck, m. Eiſenmal, znamenj, flek od rezu, sl. zrza.

Eiſenfreſſer, m. hrdý, honoſný člowěk, ( sl. chwaſtač), chlubné pljce, hrdopyſſka.

Eiſengrau, adj. železné barwy, blankytný.

Eiſengrube, f. železný důl.

Eiſenhammer, m. weliké kladiwo na hutjch. 2) hamry, železné hutě.

Eiſenhandel, m. železnictwj, handl w zeleze železe .

Eiſenhändler, m. železnjk. Die —inn, železnice.

Eiſenhart, n. ſ. Eiſenkraut.

Eiſenhütchen, n. Eiſenhütlein, malý kapaljn, hemeljn. 2) woměg, aconitum, ſſalomunek, napellus.

Eiſenhütte, f. železná huť.

Eiſenkraut, n. werbéna, verbena.

Eiſenkuchen, m. oplatek.

Eiſenroſt, m. rez na železe, od železa, ferrugo.

Eiſenſchlacke, f. truſka (trůſka) od železa, ſſlak.

Eiſenſchlag, m. Hammerſchlag, okuge, pl. okowiny.

Eiſenſchmied, m. kowář.

Eiſenſpäne, pl. odpilky, ſ. Eiſenfeil.

Eiſenſtein, m. železná ruda.

Eiſenwerk, n. djlo kowářſké z železa, fabryka železná.

Eiſenzeug, n. nářadj, nádobj železné.

Eiſern, adj. železný, ferreus.

Eisfiſch, m. lednj welryba ?

Eisgang, m. Die Eisfahrt, dřenice (ledu), sl. walenj, nořenj ledu.

Eisgrau, adj. ſſediwý na prach.

Eisgrube, f. lednice, sles. ledárna, sl. ledoweň, ledowna.

Eiskluft, f. rozpuklina od mrazu. Ein eisklüftiger Baum, od mrazu rozpukaný.

Eisſcholle, f. kra, kus ledu, sl. krenec; ein ins Gevierte gehauenes Stück, okenice.

Eisſchuh, m. kluſſťka, ſ. Schlittſchuhe.

Eisſtoß, m. dřenice, ſ. Eisgang.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání