Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Erblaſſen – Erdenklich

179

Erblaſſen, v. n. zblednauti, zběleti, palleſcere. Die Erblaſſung, zblednutj. 2) fig. vmřjti, mori; der erblaßte Leichnam, mrtwé tělo.

Erblaſſer, m. kſſaftownjk, kſſaftugjcý. Die Erblaſſerinn, kſſaftownice.

Erbleichen, v. neut. ſ. Erblaſſen.

Erblich, adj. dědičný, wlaſtnj. adv. —ně.

Erblicken, v. a. zahljdnauti , vzřjti, ſpatřiti, zhlednauti, conſpicere.

Erblinden, v. n. oſlepnauti, znewidoměti, zrak ztratiti, o zrak přigjti. Das Erblinden, die Erblindung, oſlepnutj.

Erblöden, v. rec. ſich, zaſtyděti ſe, ſ. Entblöden.

Erblos, adj. dědictwj prázdný, zbawený. Erblos machen, dědictwj zbawiti. 2) Dědičů nemagjcý, adv. bez dědičů.

Erbmann, m. dědinjk, držitel dědičného ſtatku, nápadnjk.

Erbnehmer, m. dědic, ſ. Erbe.

Erborgen, v. a. wypůgčiti, wydlužiti, mor. wywěřiti, ſ. Borgen.

Erboßten, v. a. rozlobiti, rozhněwati; ſich, rozlobiti ſe.

Erböthig, ſ. Erbiethig.

Erbpacht, m. zákup, dědičný plat.

Erbrechen, v. a. wylomiti; einen Brief, pſanj otewřjti, odpečetiti; Reben, ſmjtati. 2) v. n. ſcházeti, ſ. ermangeln. 3) ſich erbrechen, dáwiti ſe. Die Erbrechung, wylomenj, effractio; otewřenj. Das Erbrechen, dáwenj, vomitus.

Erbſchaden, m. dědičná wada (na těle), chyba (na myſli).

Erbſchaft, f. dědictwj, hereditas.

Erbſchicht, Erbſchichtung, ſ. Erbtheilung.

Erbſchuld, f. dědičný dluh, zděděný dluh.

Erbſe, f. zrno hráchu, piſum. Die Erbſen, hrách, piſa; dim. hráſſek. Von Erbſen, hrachowý. Das Erbſenmehl, hrachowá mauka.

Erbſenacker, m. hrachowiſſtě.

Erbſenbaum, m. hrachownjk ? Robinia caragana, L.

Erbſenſieb, n. hrachowka.

Erbſenſtroh, n. hrachowina.

Erbſetzer, m. kſſafftownjk, odkazowatel, odkazugjcý, kſſafftugjcý.

Erbſichdorn, m. Erbſel, dráč, dřiſtál, ſ. Berberis.

Erbſünde, f. hřjch dědičný, přirozený, prwotný, počátečný, (prwopočátečnj).

Erbtheil, n. dědičný podjl.

Erbtheilung, f. dělenj, rozdělowánj dědictwj.

Erbuhlen, v. a. wyfregowati.

Erbverbrüdern, v. a. ſmluwiti ſe o dědictwj. Die Erbverbrüderung, ſmlauwa dědičná, ſ. Erbeinigung.

Erbzins, m. dědičný plat.

Erdapfel, m. pl. Erdäpfel, zemſké gablko, zemče, ( mor. zemňák, plur. kobzole, gabluſſka), ſolanum tuberoſum. 2) brambory, helianthus tuberoſus.

Erdart, f. giſtá zem; zemnatoſt ?

Erdartig, adj. zemnatý.

Erdball, m. ſ. Erdkugel.

Erdbeben, n. zemětřeſenj, zeměhnutj.

Erdbeere, f. gahoda, čerwená gahoda, fragum. 2) Die Pflanze, das Erdbeerkraut, gahodnjk, fragaria veſca, Linn.

Erdbeerklee, m. gahodowý getel, trifolium fragiferum.

Erdbirn, f. brambor, helianthus tuberoſus.

Erdbeſchreibung, f. wypſánj země, geographia, (zeměpis ? ); der Erdbeſchreiber, wypiſowatel zemj, geographus.

Erdboden, m. země, půda, ſolum; ſchwarzer Erdboden, černawa; rother Erdboden, čerwenice; weißer, bělice. 2) celá země.

Erdbrand, m. zapálenj země, oheň w zemi.

Erdbulle, m. bukač, ſ. Rohrdommel.

Erde, f. země, zem, terra, tellus, humus; feine Erde, prſť, f.

Erdeidechſe, f. zemnj geſſtěrka.

Erden, adj. obſ. aus Erde gebildet, hljněný, ſ. Irden.

Erdenge, f. aužina (země), okřidlj, iſthmus.

Erdenkeu Erdenken , v. a. wymyſliti, wymeyſſleti, excogitare. 2) ſmyſliti, confingere.

Erdenklich, adj. co gen k pomyſſlenj geſt, wſſemožný.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání