Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Erkennen – Erläutern

Erkennen, v. a. znáti, poznati, poznáwati, ſeznati, rozeznati, cognoſcere. Einem etwas zu erkennen geben, někomu něco nawrcy. Die erkannte Wahrheit, poznalá prawda. Jemanden an ſeiner Stimme, an ſeinem Gange erkennen, někoho po hlaſu, po chůzy poznati. 2) vznati, vznáwati, agnoſcere, perſpicere. Mit Danke erkennen, wděčně vznati, jemanden für ſeinen Freund, někoho za 184 ſwého přjtele vznáwati; etwas für billig, něco za ſluſſné. 3) gerichtlich erkennen, práwně rozeznati, za práwo nalezti, rozſauditi. 4) daraus kann man erkennen, z toho ſe může poznati, wyrozuměti.

Erkenntlich, adj. vznalý, wděčný, gratus.

Erkenntlichkeit, f. vznaloſt, wděčnoſt.

Erkenntniß, f. poznánj, poznáwánj, vznánj. 2) známoſt, poznánj. 3) Das Erkenntniß, rozſudek, rozſauzenj, nález.

Erker, m. weyſtupek, arkýř, ol. alkýř.

Erkieſen, v. a. wybrati, wywoliti.

Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.

Erklärung, f. wykládánj, wyſwětlowánj; wýklad, wyſwětlenj. 2) wyhláſſenj, die Kriegserklärung, wypowěděnj na wognu; die Liebeserklärung, wyznánj láſky, wygewenj láſky.

Erklecken, v. n. ſtačiti, poſtačiti, poſtačowati; doſtáwati ſe, doſtati ſe, ſufficere.

Erklecklich, adj. poſtačitedlný, doſtatečný.

Erklettern, Erklimmen, v. a. den Gipfel eines Baumes, na wrch ſtromu wylezti, wydrápati ſe.

Erklingen, v. n. zaznjti, znjti, perſonare; rozljhati ſe, reſonare.

Erklopfen, v. a. jemanden, někoho ſe dotlaucy, doklepati ſe.

Erkoren, adj. wywolený, wybraný.

Erkranken, v. n. roznemocy ſe, roztonati ſe.

Erkriegen, v. a. wybogowati.

Erkrummen, v. n. zchroměti, ochroměti, zchromnauti, ochromnauti. Erkrummet, ochromělý, zkřiwený, ztočený.

Erkühlen, v. a. ochladiti; ſich, naſtuditi ſe, zaſtuditi ſe. Die Erkühlung, ochlazenj; naſtuzenj, zaſtuzenj.

Erkühnen, v. rec. ſich, opowážiti ſe, ſměloſt wzýti, oſměliti ſe.

Erkundigen, v. a. wyzwjdati, ohledati. Sich auf etwas, ptáti ſe, wyptáwati ſe po něčem, na něco. Die Erkundigung, ohledánj, wyzwjdánj, wyptáwánj.

Erkünſteln, v. a. kunſtowně wymyſliti, wyfintiti.

Erlahmen, v. n. ochroměti, zchroměti; an Füßen, zkulhawěti; vom Viehe, zchwátiti ſe. Die Erlahmung, ochromenj, zkulhawěnj, zchwácenj.

Erlangen, v. a. doſáhnauti. 2) fig. jemanden einhohlen, dohoniti; die Stadt, do měſta dogjti. 3) Gnade, miloſti dogjti; Vermögen, zbožj nabyti; die Freyheit, ſwobodu obdržeti, doſáhnauti; durch Bitten erlangen, prosbau doſáhnauti, obdržeti, wyproſyti, wymocy. Die Erlangung, doſáhnutj, obdrženj.

Erlängern, prodlaužiti, ſ. Verlängern.

Erlaß, m. Erlaſſung, propuſſtěnj, prominutj, odpuſſtěnj.

Erlaſſen, v. a. einen Befehl, wydati poručenj; ein Schreiben, odeſlati, wyſlati. 2) nachlaſſen, propuſtiti, propauſſtěti, prominauti, odpuſtiti, remittere. 3) des Dienſtes, puſtiti ze ſlužby, ſ. Entlaſſen. Die Erlaſſung, propuſſtěnj.

Erlaßjahr, n. léto miloſtiwé, léto odpuſſtěnj v židů.

Erlauben, v. a. dowoliti. Die Zeit erlaubt nicht, čas toho nepřipauſſtj.

Erlaubniß, f. dowolenj, venia.

Erlaucht, adj. oſwjcený, ſ. Durchlauchtig.

Erlauern, v. a. wyčjhati; die Gelegenheit, dočkati ſe přjležitoſti.

Erlaufen, v. a. dohoniti, vhoniti, doběhnauti; ein Amt, auřad wyběhati.

Erläutern, v. a. wyſwětliti, wyložiti, ſwětlé činiti. Die Erläuterung, wyſwětlenj.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání