Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Abzerren – Acciseinnehmer

20

Abzerren, v. a. rozſápati, roztrhati, ztrhati, deripere.

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Abziehung, f. odtáhnutj, odtaženj, ſnětj, ſnjmánj, ſtáhnutj, ſtaženj, ſtrhnutj, ſtrženj, ſwlečenj, ſwlékánj; odebránj, odtrhnutj, odtrženj, odgitj, ſ. Abzug.

Abzielen, v. n. ſměřowati, zřjti, ſ. Zielen.

bzirkeln, v. a. okraužiti, wykraužiti; wyměřiti náležitě.

Abzucht, f. heycuk, ſtoka, cloaca.

Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.

Abzugsgeld, n. porážka, ſrážka z peněz, ſ. Abſchoß.

Abzugspredigt, f. rozchodné kázanj, na rozchodnau, na rozlaučenau, oratio ſacra valedictoria.

Abzwacken, abzwicken, v. a. odſſtipnauti, odtrhnauti, vſſtipnauti, vtrhnauti.

Abzwackung, f. vſſtipnutj, vtrhnutj.

Abzwecken, v. n. ſměřowati, zřjti, čeliti.

Abzwicken, v. a. vſſtipnauti, vſſtjpati.

Abzwingen, v. a. odnutiti, wynutiti, exprimere, extorquere.

Accent, m. akcent, přjzwuk; znaménce, znamjnko, praužek, accentus; apex.

Accentuiren, v. a. akcentowati, cum accentu efferre; znamenati, čárkowati, accentu, apice notare.

Acceß, m. od lat. acceſſus , přjſtup.

Acceſſiſt, m. přjſtupnjk.

Accidenz, n. plur. Accidenzien, akcydencý, přjpadnj a negiſtj duchodowé aneb přjgmowé, od lat. accidens, accidentia.

Acciſe, f. poplatek z wěcý prodagných, clo, vectigal rerum venalium; poplatnice, celnice, locus, ubi vectigal ſoluunt.

Accisbar, adj. celný, poplatný.

Acciseinnehmer, m. celnjk, wýběrčj, exactor vectigalis.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání