Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Erzittern – Eſtrich

191

Erzittern, v. n. třáſti ſe, zatřáſti ſe, otřáſti ſe.

Erzprieſter, m. arcykněz, ol. arcypryſſt.

Erzſchenke, m. neywyšſſj čeſſnjk, arcyčeſſnjk.

Erzürnen, 1. v. a. rozhněwati, rozzlobiti, k hněwu popuditi. 2. v. n. rozhněwati ſe, rozzlobiti ſe.

Erzvater, m. arcyotec, patryarcha.

Erzwingen, v. a. wynutiti, wymocy, wytáhnauti, mocý wydřjti, wytlačiti, mymučiti wymučiti , mor. wymuſyti. Die Erzwingung, wynucenj.

Erzwürde, f. neywyšſſj důſtogenſtwj arcyauřednjků w Řjſſi.

Es, prom. dem. pron. dem. für das, to. Er iſt es, on ge to; das iſt es, to ge to. 2) pron. relat. im Accuſativ ungewiſſen Geſchlechtes, ge. Nimm hin das Kleid, ich ſchenke es dir, wezmi ſy ten oděw, gá ti ho (geg) darugi. Haſt du das Geld? ich habe es, máſſli ty penjze? mám ge. 3) vor der dritten Perſon der Zeitwörter: Es regnet, prſſj. Es frieret, mrzne. Es iſt kein Wunder, nenj diwu. Es lebe der Kaiſer, žiw buď cýſař. Es klopft jemand, klepá někdo. In dieſen Fällen darf dieſes Fürwort nicht überſetzt werden. Es für ihr, wy, iſt pöbelhaft.

Eſche, f. wſſeckny rolj k gedné wſy patřjcý. 2) hony, djl neb ſtrana těch rolj.

Eſche, f. ein Fiſch, lipaň, ſ. Aeſche.

Eſche, f. ein Baum, geſen, ſ. Aeſchbaum.

Eſchlauch, m. oſſleych, ſ. Aſchlauch.

Eſchroſe, f. das Eſchröſel, oſſkeruſſowý ſtrom, ſorbus domeſtica. Die Eſcheritzen, oſſkeruſſe.

Eſel, m. oſel, sl. ſomár, aſinus. Dim. das Eſelchen, Eſelein, oſljk, oſljček. Das Eſelfüllen, oſle, oſlátko, pullus aſini. Eſeldumm werden, zoſlowatěti. Eſels-, oſlowý. Der Eſelshuf, oſlowé kopyto.

Eſeley, f. oſlowſtwj, oſlowina.

Eſelhaft, adj. oſlowſký; adv. oſlowſky.

Eſelinn, f. oſlice, aſina.

Eſeln, 1. v. n. mezkowati ſe, těžkau prácy konati. 2) prohlaupiti, hlaupé kuſy dělati. 2. v. a. jemanden, oſlů nadáwati.

Eſelsarbeit, f. těžká, howadſká, mezkowſká práce.

Eſelsgurke, f. der Eſelskürbiß, ſtřjkawá tykwice, momordica elaterium.

Eſelshaut, f. oſlowice, oſlowá kůže.

Eſelskopf, m. oſlowá hlawa. 2) als Schimpfwort, oſlowſká palice, oſel.

Eſelslattich, m. konſké kopyto, ſ. Huflattich.

Eſelsmilch, f. oſličj mléko. 2) hadj mljko, ſ. Wolfsmilch.

Eſelsohr, n. oſlowſké vcho. 2) záhyb liſtu w knize, warhánky.

Eſeltreiber, m. oſlář, (oſlohonec).

Eſparſette, f. liġrus.

Eſpe, f. ein Baum, oſyka, ſ. Aſpe.

Eß, n. eſo, ſ. Aß.

Eßbar, adj. gedlý, gedký, co k gjdlu geſt.

Eſſe, f. wýhně, wýheň, vſtrina.

Eſſen, v. a. irr. du iſſeſt, er iſſet (ißt), Imp. aß, Sup. gegeſſen, gjſti, edere; in der Kinderſprache, papati. Zu Mittag, obědowati, obědwati; zu Abend, wečeřeti; zur Jauſen, ſwačiti.

Eſſen, n. gedenj, eſus. 2) gjdlo, pokrm, cibus. 3) die Mahlzeit, gjdlo; das Mittageſſen, oběd, prandium; Abendeſſen, wečeře, coena; Jauſeneſſen, ſwačina.

Eſſenklinge, f. der Eßſpieß, pohrabáček.

Eſſer, m. který gj, mor. gjcný, papák; ein ſtarker, weliký gedljk; die Eſſerin, gedlice.

Eſſig, m. ocet, acetum; zu Eſſig werden, zoctěti. Eſſigſauer, co ocet kyſelý.

Eſſigbrauer, m. Eſſighändler, octář. Die Eſſighändlerinn, das Eſſigweib, octářka.

Eſſigkammer, f. Eſſigſtube, octárna.

Eſſigkrug, m. ocetnj nádoba, dčbán na ocet.

Eſſigſäure, f. kyſeloſt octa, ocetnj kyſelina.

Eßlaube, f. beſýdka k gjdlu, kdež ſe gj.

Eßluſt, f. chuť k gjdlu.

Eßſaal, m. Speiſeſaal, wečeřadlo.

Eßwaare, f. potrawa, pokrm, mor. gezywo; Eßwaaren, pokrmné wěcy.

Eſtrich, n. podlaha. 2) ſtrop, lepenice, ſ. Aeſterich.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání