Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Feigwarzenkraut – Feldherr

Feigwarzenkraut, n. krtičnjk, hliznj kořen, ſwinſký kořen, Scrophularia, 2) rau 199 powé kořenj, ſ. Schöllkraut.

Feil, adj. prodagný, co geſt na prodag; feil haben, na prodeg mjti, prodáwati; feil biethen, proceniti. Die Feilbietung, proceněnj, prodáwánj, prowolánj. Ihm iſt alles feil, wſſechno prodá. Eine feile Seele, kterýby y duſſi prodal, lacyná duſſe.

Feile, f. pilnjk, lima; dim. das Feilchen, pilnjček.

Feilen, v. a. tržiti. ſ. Feilſchen.

Feilen, v. a. pilowati, limare. Das Feilen, pilowánj.

Feilenhauer, m. pilnjkář.

Feilicht, n. das Feilſel, ſ. Feilſpäne.

Feilſchaft, f. zbožj, wěcy na prodeg, kaupě.

Feilſchen, v. a. tržiti, na cenu prodáwati, kupčiti, liceri.

Feilſpäne, plur. der Feilſtaub, opilky, odpilky, plur.

Feim, Feimen, ſ. Fehm.

Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.

Fein, adv. hezky, pěkně, ſſwárně, dobře, wýborně, ſubtýlně, u. ſ. w. Komm fein bald wieder, přigď hezky brzo zaſe. Geben ſie mir fein viel, dagj mně hezky mnoho.

Feind, adv. einem feind ſeyn, nenáwiſtnjkem býti, nenáwiděti někoho, newražiti na někoho; ſie ſind einander feind, newražj na ſebe; feind werden, zanewřjti na někoho, wzýti někoho w nenáwiſt.

Feind, m. nepřjtel, hoſtis, inimicus. 2) ne áwiſtnjk, oſor; protiwnjk, odpornjk, aduerſarius; ein abgeſagter, geſchworner Feind, odpowědnjk, auhlawnj nepřjtel, ( ol. wrah). 3) der böſe Feind, zlý duch, zloboch, ſatan.

Feindinn, f. nepřjtelkyně. 2) protiwnice, nenáwiſtnice, inimica.

Feindlich, adj. nepřátelſký, protiwný; adv. nepřátelſky.

Feindſchaft, f. nepřátelſtwj; záſſtj, odium.

Feindſelig, adj. nepřátelſký, nenáwiſtiwý, infenſus; adv. nepřátelſky, odporně.

Feindſeligkeit, f. nepřátelſtwj, protiwnoſt, kyſeloſt, záſſtj.

Feinheit, f. des Sandes, drobnoſt; des Tuches, tenkoſt; der Sitten, lepoſt, vſſlechtiloſt mrawů; der Waare, wýbornoſt; des Goldes, čiſtota; der Gedanken, wtipnoſt; bey Handlungen, chytroſt.

Feinkörnig, adj. drobný, drobného zrna.

Feiſt, adj. tučný; die Feiſte, Feiſtigkeit, tučnoſt, ſ. Fett.

Felbel, m. felba.

Felber, f. Fälber, wrba, ſalix.

Feld, n. pole, campus; gebautes Feld, rolj, ſ. Acker; ungebautes Feld, lado. Auf freyem Felde, w ſſjrém poli; über Feld gehen, fahren, přes pole gjti, geti, na ceſtu ſe wydati.

Feld-, in der Zuſammenſetzung, polnj, na poli, w poli: die Feldblume, polnj kwětina. Der Feldheerd, čihadlo na poli. Der Feldhüter, hljdač polj, obilj. 2) planý, das Feldobſt, plané owoce; die Feldroſe, polnj, planá růže. 2) wogenſký, der Feldprediger, Feld-Pater, polnj kazatel, wogenſký kaplan. 3) zemſký: Feldfrüchte, zemſké aurody; der Feldmeſſer, zemſký měřič.

Feldbau, m. worba, agricultura, ſ. Ackerbau. 2) Die Aecker, rolj, poplužj.

Feldgeſchrey, n. heſlo, teſſera.

Feldgut, n. pozemſký ſtatek. 2) Grundſtücke, dědiny, poplužj.

Feldherr, m. wůdce, bellidux.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání