Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Geißhülſe – Gelben

231

Geißhülſe, f. zymoleyz, ſ. Reinweide.

Geißklee, m. kozý getel, mljčnjk, cytiſus, L.

Geißmelker, m. kozodog, caprimulgus, L.

Geißſtall, m. kozynec, chljw na kozy.

Geißvogel, m ſ. Gießer.

Geiſt, m. duch, ſpiritus. 2) žiwotnj mocy, ſýly. 3) ljh; Seifengeiſt, meydlowý ljh. 4) der Kern, gádro. 5) Geiſt, rozum, wtip, duch; ol. vm. Ein Mann von vielem Geiſte, muž welikého ducha, rozumu. 6) der böſe Geiſt, zleyduch, raráſſek. 7) die Geiſter der Verſtorbenen, duſſe zemřelých; er hat den Geiſt aufgegeben, wypuſtil duſſi. 8) ſtraſſidlo, obluda, ſpectrum.

Geiſterlehre, f. včenj o duchu.

Geiſterbeſchwörer, m. zaklinač duchů.

Geiſtig, adj. duchownj, netěleſný, ſpiritualis. 2) wtipný, rozumný.

Geiſtlich, adj. duchownj, ecclesiaſticus, ſacer; der geiſtliche Stand, duchownj ſtaw, ſtatus eccleſiaſticus; das geiſtliche Recht, cýrkewnj práwo, jus canonicum; adv. —ně. Ein Geiſtlicher, duchownj, clericus.

Geiſtlichkeit, f. duchowenſtwo, clerus, ol. žákowſtwo.

Geiſtlos, adj. ducha prázdný, adv. bez ducha, bez wtipu.

Geiſtreich, geiſtvoll, adj. ducha plný, oſtrowtipný, rozumný, důmyſlný. 2) geiſtreicher Wein, ſylné, prudké wjno.

Geitz, m. lakomoſt, lakomſtwj, avaritia.

Geitzen, 1. v. n. lakoměti, ſkrbiti ſobě, dychtěti, taužiti po něčem. 2. v. a. zuſammen geitzen, ſháněti.

Geitzhals, m. lakomec, vulgo hamonič, haužwička, avarus; fœm. lakomkyně, lakomice.

Geitzig, adj. lakomý, avarus; geitzig ſeyn, hamoniti, lakoměti. 2) geitzig nach Ehre, cti žádoſtiwý, honoris appetens. adv. lakomě.

Gekläffe, n. ſſtěkot, haffánj.

Geklapper, n. klapot, klapánj.

Geklatſche, Geklatſch, n. pleſkot, pleſkánj; tleſkánj rukama; mit der Peitſche, praſkot. 2) klewety, klepánj.

Geklingel, n. cynkánj, klinkánj, klinkot.

Geklirre, n. břinkot.

Gekrache, n. třeſkot; hřmot.

Gekrätz, n. oſſkrabky, odſtružky.

Gekräuſch, n. ſſkřipánj, ſſkřehot.

Gekritzel, n. ſſkrabánj, ſſkrabanina.

Gekröſe, n. okružj. 2) um den Hals, okružj, ol. ožidlj.

Gelach, n. kal, ſ. Lache.

Gelache, n. chechtánj, řehty.

Gelächter, n. ſmjch, mor. ſſtjřenj; ein Gelächter erheben, dáti ſe do ſmjchu. 2) poſměch; ſich zum Gelächter machen, poſměch z ſebe vdělati.

Gelag, n. ſnůſſka, dobrá wůle, cech, řad; 2) fig. ins Gelag hinein reden, lecos tlachati, mluwiti, co ſlina na gazyk přineſe.

Gelahrtheit, f. včenoſt, eruditio. ſ. Gelehrſamkeit.

Geländer, n. zábradlj; in Weinbergen, wodry, pl.

Gelangen, v. n. dogjti, přigjti, doſtati ſe, pervenire. 2) doſáhnauti, dogjti, obdržeti; zu ſeinem Ziele gelangen, cýle ſwého dogjti; zur Reife gelangen, vzráti.

Gelärm, n. powyk, pokřik, hluk.

Gelaß, n. proſtranſtwj, přjležitoſt, pohodlj. 2) Nachlaß, pozůſtaloſt.

Gelaſſen, adj. mjrný, tichý, trpěliwý. adv. mjrně, tiſſe.

Gelaſſenheit, f. mjrnoſt, tichoſt. 2) trpěliwoſt.

Gelaufe, n. běhánj, běhanice, ſhon.

Geläufig, adj. čerſtwý, hbitý, běžný, ſnadný, lehký; geläufige Hand, čerſtwá ruka; geläufige Zunge, obratný gazyk.

Geläufigkeit, f. čerſtwoſt, hbitoſt, obratnoſt.

Geläut, n. zwoněnj. 2) zwony.

Gelb, adj. žlutý, flavus; gelb werden, žlutnauti, žlautnauti, ſežlautnauti, flavescere; gelb machen, žlutiti, ožlutiti; das Gelbe vom Eye, žlautek; die gelbe Rübe, mrkew; gelbe Beſchaffenheit, žlutoſt; gelbe Bohne, žlutáček. adv. žlutě.

Gelbammer, f. ſtrnad.

Gelbbein, n. der Gelbfuß, žlutonožka ?

Gelben, v. a. žlutiti, ožlutiti.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání