Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Glänzen – Glaubwürdigkeit

Glänzen, 1. v. n. blyſſtěti ſe, lſknauti ſe, leſknauti ſe, třpytiti ſe, fig. ſtkwjti ſe, ſplendere. 2. v. a. hladiti, ġlancowati. Glänzend, adj. leſknutý, bleyſkawý, 246 ſtkwělý, ſtkwaucý, ſplendidus; adv. —tě, —wě, —le.

Glänzig, adj. ġlancowatý.

Glanzleinwand, n. ġlancowané plátno.

Glas, n. pl. Gläſer, ſklo, vitrum; ein Fenſterglas, ſklo do okna, dim. ſkljčko. 2) fig. ein gläſernes Geſchirr, ſklenice, vas vitreum; dim. das Gläschen, Gläslein, ſklenička; die vollen Gläſer leeren, ſkleničkowati; ein Glas Bier, ſklenice pjwa.

Glas-, ſklenný; ſkleněný, ze ſkla, na ſklo, vitreus; der Glasdeckel, ſkleněné wjčko; die Glashütte, ſklenná huť, ſkelna ? ein Glasſchrank, police na ſklenice.

Glaſer, m. ſklenář, die —inn, ſklenářka.

Glaſer-, ſklenářſký; Glaſergeſell, ſklenářſký towaryš.

Glaſerhandwerk, n. ſklenářſtwj.

Gläſern, adj. ſkleněný.

Glasgrün, adj. ſklenné barwy, zelený gako ſklo, hyalinus.

Glashaus, n. ſklennjk ?

Glaskraut, n. ſklennj bylina, den a noc.

Glaskugel, f. ſklenná kulička, balatka.

Glasmacher, m. ſklář, ſklenář, ſkelnjk ?

Glasmann, m. ſklenář.

Glasmeiſter, m. hutnjk.

Glasſcheibe, f. kotauč, kolečko ſklenné.

Glaſur, f. poljwánj.

Glaſuren, glaſiren, v. a. poljwati; ein glaſirter Topf, poljwaný hrnec.

Glasweide, f. křehká wrba, ſ. Bruchweide.

Glatt, adj. hladký, lævis; kluzký, lubricus; es iſt ſehr glatt, geſt kluzko. 2) fig. lahodný; auliſný; einem glatte Worte geben, lahodně, auliſně k někomu mluwiti. 3) holý, glaber; glattes Kinn, holá brada. 4) hladičký, pěkný, hezký, ſſwárný; ein glattes Mädchen, pěkné, ſſwárné děwče. adv. hladce; z hola, docela; etwas glatt wegſchneiden, při ſamém vřjznauti; etwas glatt abſchlagen, zhola něco odepřjti; glatt heraus ſagen, zrowna řjcy.

Glattbüchſe, Schrotbüchſe, f. brokownice.

Glätte, f. hladkoſt, laevitas; des Eiſes, kluzkoſt. 2) ġleyt, ġlet.

Glatteis, n. náledj; okluzko; es glatteiſet, dělá ſe náledj.

Glätten, v. a. hladiti, laevigare. Die Glättung, hlazenj.

Glätter, m. hladič; die —inn, hladička.

Glatthobel, m. hladjk, ſſlichtownjk.

Glättholz, n. hladicý dřewo; beym Schuſter, fidlowačka.

Glättſtein, m. hladjcý kámen, hladidlo.

Glatze, f. lyſyna, pleš, oplchawoſt, sl. pleſſina, calvities, mor. lebawina, lebawoſt.

Glatzig, adj. lyſý, oplchalý, plechatý, oblezlý, ol. plchý, sl. pleſſiwý, calvus; vorne glatzig, mor. lebawý.

Glatzkopf, m. lyſák, plecháč, calvus, mor. lebawý.

Glatzköpfig, adj. ſ. Glatzig.

Glaube, m. wjra, fides; einem Glauben beymeſſen, wěřiti někomu. 2) náboženſtwj, religio; der apoſtoliſche Glaube, ſneſſenj apoſſtolſké, ſymbolum; den Glauben bethen, modliti ſe wěřjm Boha.

Glauben, v. a. wěřiti, vwěřiti, credere; einen Gott glauben, wěřiti Boha, an Gott glauben, wěřiti w Boha; ich wills glauben, wěřjm tomu. 2) myſliti, tuſſiti, za to mjti, putare; er hatte euch, glaube ich, geſtern geſehen, wčera wás, tuſſjm, widěl; wer hätte das glauben ſollen? kdoby to ſobě byl pomyſlil?

Glaubens-, wjry, fidei; Glaubensartikel, članek wjry; Glaubensbekenntniß, wyznánj wjry.

Gläubig, adj. wěřjcý, wěrný, fidelis; adv. wěrně.

Gläubiger, m. wěřitel, creditor.

Glaublich, adj. k wjře podobný; das iſt kaum glaublich, to ge ſotwa k wěřenj, ſotwa ſe dá wěřiti. adv. —ně.

Glaubwürdig, adj. hodnowěrný, wjry hodný, fide dignus. adv. —ně.

Glaubwürdigkeit, f. hodnowěrnoſt, wjryhodnoſt.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání