Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Gleichſam – Glucken

248

Gleichſam, conj. gako, gakoby, takměř.

Gleichſeitig, adj. ſtegnoſtranný, ein gleichſeitiger Triangel, ſtegnoſtranný třjhranjk. 2) fig. obapolný, z obau ſtran.

Gleichſinn, m. ſtegná myſl, ſtegnomyſlnoſt.

Gleichſtellung, f. rownánj, přirownánj.

Gleichſtimmig, adj. ſtegnohlaſný.

Gleichung, f. rownánj, ſrownánj, æquatio.

Gleichwie, adv. et conj. gako, gakož, sicut.

Gleichwohl, adv. et conj. wſſak, ale, předce, nic méně, tamen, attamen.

Gleichzeitig, adj. gednowěký, coævus.

Gleis, n. koleg, ſ. Geleiſe.

Gleiße, f. kozý pyſk, æthusa cinapium, Linn.

Gleißen, v. n. leſknauti ſe, lſknauti ſe, třpytěti ſe.

Gleißner, m. pokrytec, licoměrnjk.

Gleißnerey, f. licoměrnoſt, pokrytſtwj.

Gleißneriſch, adj. licoměrný, pokrytſký.

Gleiten, v. irr. n. ich glitt, bin geglitten, lehce běžeti, geti; der Schlitten gleitet auf dem Eiſe, ſáně běžj po ledě. 2) klauznauti, ſklauznauti; der Ochs iſt geglitten, wůl ſklauzl. 3) fig. kleſnauti, pokleſnauti. 2. mit haben, ſklauzati ſe, klauzati ſe; ſie haben den ganzen Tag geglitten, celý den ſe klauzali.

Gletſcher, m. ledowá hora; weliká kra ledu.

Glied, n. aud, membrum; dim. das Gliedchen, Gliedlein, audek, audeček; ol. ein Gelenk, klaub. 2) einer Kette, članek, kraužek, sl. ohniwo, articulus. 3) fig. in der Schlachtordnung, řad, řada; gliedweiſe, řadau, řadami. 4) der Grad der Verwandſchaft, koleno, generatio.

Gliederkrankheit, f. klaubnj nemoc, pakoſtnice, dna, mor. ſſtjpánj, odřenj w audech, ſ. Gicht.

Gliederweh, n. lámanj w audech, w klaubjch. 2) dna.

Gliedkraut, n. klaubnj bylina, sideritis, L.

Gliedmaß, n. aud, membrum.

Gliedwaſſer, n. klaubnj wodnatoſt.

Glimmen, v. n. tljti, dautnati, gliſcere; eine glimmende Aſche, giſkrnatý popel.

Glimmer, m. třpytinka ? blyſſtinka ? mica.

Glimmern, v. n. třpytěti ſe, ſ. Flimmern.

Glimpf, m. powlownoſt, tichoſt, mjrnoſt.

Glimpflich, adj. powlowný, tichý, mjrný.

Glinſen, m. klenice (wjno), scirpula.

Glinzen, v. n. blyſſtěti ſe, ſ. Glänzen.

Glitſchen, v. a. ſklauzati ſe. ſ. Gleiten.

Glocke, f. zwon, zwonec, campana; dim. das Glöckchen, Glöcklein, zwonek, zwoneček; mit allen Glocken, alle Glocken läuten, wſſemi zwony zwoniti. 2) hodiny, pl. was iſt die Glocke, kolik ge hodin?

Glöckeln, v. a. zwonečkem zwoniti, cynkati.

Glockenblume, f. zwonečky, pl. campanula, L.

Glockengießer, m. zwonař, die Glockengießerinn, zwonařka.

Glockengießerey, f. zwonařſtwj.

Glockenläuter, m. zwonjk; die —inn, zwonjkowá, zwonice.

Glockenſchwengel, m. ſrdce v zwonu.

Glockenſpeiſe, f. das Glockengut, zwonowina.

Glockenſpiel, n. hracý hodiny, hrawé zwonečky.

Glockenſtuhl, m. leſſenj k zwonům.

Glockentaufe, f. ſwěcenj zwonů.

Glockenthurm, m. Glockenhaus, zwonice.

Glöckner, m. zwonjk, koſtelnjk; die —inn, zwonjkowá, zwonice.

Glorie, f. ſláwa, gloria.

Glorreich, adj. weleſlawný, ſlawný; adv. —ně.

Glorwürdig, adj. weleſlawný, ſlawný.

Gloſſe, f. wýklad, wyſwětlenj, ġloſa.

Glotzen, v. n. oči wywaliti, djwati ſe, (weyrowati).

Glotzauge, n. wywalené weliké oko, mor. očiſko. 2) ein Glotzer, okáč.

Gluchzen, v. n. kwokati, 2) ſſtkáti, (ſſtjkati), ſ. Schluchzen.

Glück, n. ſſtěſtj, dařenj, fortuna; Gott gebe Glück darzu! zdař Bůh!

Glücken, v. n. poſſtěſtiti ſe, ſſtěſtiti ſe, ſuccedere; es glückte ihm, poſſtěſtilo ſe mu, ſedlo mu.

Glucken, Gluckſen, v. n. kwokati, glocire, ſ. Gluchzen.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání