Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Göttinn – Grandhauer

251

Göttinn, f. bohyně, Dea.

Göttlich, adj. božſký, divinus, adv. božſky.

Göttlichkeit, f. božſtwj, božſká bytnoſt. 2) božſký půwod.

Gottlos, adj. bezbožný, bohaprázdný, impius; ein gottloſer Menſch, bezbožnjk. adv. bezbožně.

Gottloſigkeit, f. bezbožnoſt, bohaprázdnoſt.

Gottſelig, adj. pobožný, nábožný, pius; 2) nebožtjk; mein gottſeliger Vater, nebožtjk můg otec; meine gottſelige Mutter, nebožka má matka. adv. —ně.

Gottſeligkeit, f. pobožnoſt, nábožnoſt.

Götze, m. bůžek. 2) das Götzenbild, modla, idolum.

Götzen-, modlářſký; der Götzenprieſter, modlářſký kněz.

Götzendiener, m. modlář, modloſlužebnjk, idololatra; die —inn, modlářka, modloſlužebnice.

Götzendienſt, m. modlářſtwj, modloſlužba, modloſlužebnoſt, idololatria.

Götzentempel, m. božnice, modlářſký chrám, modlárna ?

Grab, n. pl. Gräber, hrob, ol. row.

Grab-, hrobowý, hrobnj; der Grabſtein, hrobowý kámen; die Grabſchrift, hrobnj nápis. 2) pohřebnj; Grablied, pohřebnj pjſeň, ſ. Begräbnißlied; das Grabtuch, pohřebnj raucha.

Grabbeln, v. a. hmatati, makati.

Graben, m. pl. Gräben, přjkop, rokle, mor. přjkopa, foſſa.

Graben, v. a. irr. du gräbſt, ich grub, gegraben, rýti, ſcalpere; kopati, fodere; in Marmor, na mramoru rýti, wyryti, wyrýwati; mit dem Grabſcheite, reyčem reypati, rýti; einen Brunen, Kräuter, kopati; durch einen Berg graben, wrh wrch prokopati. Das Graben, rytj, wyrywánj, rýpánj, kopánj.

Gräber, m. kopáč, foſſor; die —inn, kopačka.

Grabhügel, m. wyſoky wyſoký hrob, row, pol. mogila (mohyla) ?

Grabmal, n. hrobnjk, náhrobek.

Grabſcheit, n. reyč, ol. & mor. rýl, pala.

Grabſchrift, f. náhrobek, hrobnj nápis.

Grabſtätte, f. hrobka, hrobnice. 2) hrob.

Grabſtein, m. hrobnjk, hrobowý kámen.

Grabſtichel, m. rydlo, rytidlo, rypadlo.

Grachel, f. oſyna, (woſſtj), ariſta.

Grad, m. ſtupeň, gradus. 2) fig. ſýla, welikoſt; im höchſten Grade, co neyweyš.

Gradbogen, m. Gakubowa hůl, na ſtupně rozdělený oblauk.

Graf, m. hrabě, comes; dim. hrabátko.

Grafen-, hraběcý; Grafenſtand, hraběcý ſtaw.

Gräfinn, f. hraběnka, hrabinka.

Gräflich; adj. hraběcý, der Gräfinn gehörig, hraběnčin; adv. hraběcky; gräflich leben, gako hrabě, po hraběcku žiwu býti.

Grafſchaft, f. hrabſtwj, comitatus.

Gram, m. hoře, žaloſt, teſknoſt.

Gram, adj. jemanden gram ſeyn, newražiti, newřjti, wrčeti na někoho.

Grämen, v. rec. ſich, žráti ſe, hrýzti ſe, trápiti ſe, ſaužiti ſe, kormautiti ſe; ſich zu Tode grämen, vſaužiti ſe, vžrati ſe, vhrýzti ſe.

Grämlich, Grämiſch, adj. mrzutý, newrlý, bublawý, zamračený, newhodný, poſſmaurný; adv. —tě, —le, —wě, —ně.

Grämling, m. newrlec, mrzutý člowěk.

Grammatik, f. die Sprachkunſt, ġramatyka.

Gran, Grän, n. ein kleines Gewicht, zrno.

Granat, m. ġranát.

Granatapfel, m. ġranátowé, zrnaté gablko.

Granate, f. ġranát.

Granat-, Granaten-, ġranátowý; Granatbaum, Granatenbaum, Granatenapfelbaum, ġranátowá gabloň, malus punica, L.

Granatier, m. ġranatýr.

Granatier-, ġranatýrſký, Granatiermütze, ġranatýrſká čepice.

Grand, m. ſſtěrk, ſ. Gries. 2) koryto, alveus. Das Grandbier, koreytnice.

Grandhauer, m. korytnjk.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání