Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Grob – Großkopf

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Grobheit, f. hruboſt, tluſtoſt, craſſitudo. 2) fig. tupoſt, nezdwořiloſt, nezdwořáctwj, grobiánſtwj ġrobiánſtwj ; chrapaunſtwj; hulwátſtwj, craſſities.

Grobian, m. grobián ġrobián , hrubeš, nemrawa, nezdwořák, mor. nezdwořilec, neruma, neſrſta.

Grobkörnig, adj. hrubého zrna, hrubozrný ?

Gröblich, adj. obhraubný, náhrubý, ol. holemý. 2) weliký; ſich gröblich irren, welice, tuze, hrubě ſe meyliti.

Gröbs, m. ohryzek. ſ. Griebs.

Grobſchmied, m. kowář, faber ferrarius.

Groll, m. záſſtj, (záſſť), kyſeloſt, simultas; einen Groll auf jemanden haben, newřjti, newražiti, zanewřjti na někoho.

Grolzen, v. n. řjhati, krkati, ructari. Das Grolzen, ein Grölzer, řjhánj, krkánj.

Gröſchel, f. ġreſſle; dim. ġreſſlička; mor. paták.

Groſchen, m. groš ġroš , čeſkey; ein Groſchenſtück, Groſchner, groſſák ġroſſák .

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Groß-, weliký; der Großfürſt, weliké knjže. 2) neywyšſſj; der Großadmiral, neywyšſſj Admirál; der Großkanzler, neywyšſſj kancljř. 3) wyſoce, großachtbar, großgünſtig, wyſoce wážený, wyſoce přjzniwý. 4) pra-; der Großenkel, prawnuk; die —inn, prawnučka; der Großſchwäher, pratchán; die Großſchwieger, pratchyně; der Großoheim, pravgec; der Großurenkel, praprawnuk.

Groß, n. dwanáct tuctů.

Großältern, pl. děd a bába.

Großäugig, adj. okatý, ein großäugiger Menſch, okáč.

Großbauch, m. břicháč.

Großbäuchig, adj. břichatý.

Großbauer, m. celý ſedlák.

Größe, f. welikoſt, magnitudo; in meiner Größe, w mé weyſſce.

Großentheils, adv. na wětſſjm djle, ſ. Groß.

Großherr, m. weliký žoldán, turecký cýſař.

Großherriſch, adj. großherriſch thun, na welikého pána hráti.

Großklette, f. lupen, řepjk, Arctium lappa, Lin.

Großknecht, m. beym Bauer, woráč, in Höfen, meyſtřjk.

Großkopf, m. hlawáč, capito. 2) hlawatice, gelec, cyprinus Dobula, Lin.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání