Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Großköpfig – Grünbeere

256

Großköpfig, adj. hlawatý.

Großmächtig, adj. welemocný, welikomocný, potentiſſimus. 2) hrozný, náramně weliký; adv. —ně.

Großmaul, n. hubáč, tlamáč.

Großmäulig, adj. hubatý, tlamatý.

Großmögend, adj. mnohomocný.

Großmuth, m. welikomyſlnoſt, magnanimitas.

Großmüthig, adj. welikomyſlný, magnanimus. adv. —ně.

Großmüthigkeit, f. ſ. Großmuth.

Großmutter, f. bába, mor. ſtařena, ſtařenka; sl. ſtará mať, avia; dim. das Großmütterchen, babička.

Großnaſe, f. noſáč, naſo.

Großnäſig, adj. noſatý.

Großſprecher, m. Großthuer, chlubný, schlubný, honoſný, chlubnjk ? pochlubač ? wychlubowač ſebe ? weyſada, chwaſtač, chwaſtaun, chlubné pljce.

Großſprecherey, f. wyſokomluwnoſt, chlubnoſt, chlauba, schlauba, wychlubowánj, honoſſenj, magniloquentia.

Großſprecheriſch, adj. chlubný, wyſokomluwný, chwaſtawý, magniloquus.

Großvater, m. děd, dim. dědek, dědeček, mor. ſtařjk, ſtařjček, avus. Großväterlich, adj. dědkůw, od děda pocházegjcý.

Großzahn, m. zubáč.

Großzähnig, adj. zubatý.

Groſſelbeere, f. chlupatka, ſ. Stachelbeere.

Grotesk, adj. potworný.

Grotte, f. geſkyně, dim. geſkyňka.

Grube, f. gáma, dim. das Grübchen, Grüblein, gamka, fovea; im Bergbaue, důl; 2) hrob, auf der Grube gehen, gednau nohau w hrobě ſtáti. 3) fig. die Grube, das Grübchen, důlek, doljček, gamka.

Grübeley, f. hlaubánj, wrtánj.

Grübelkopf, m. hlubač, hlaubálek.

Grübeln, v. n. reypati; in der Naſe, w noſe reypati. 2) na ſſmeykawau hráti. 3) fig. hlaubati, ſſťárati.

Gruben-, dolowý, z důle; Grubenerz, dolowá ruda. 2) hawjřſký; Grubenkittel, hawjřſká kytle.

Grubenheimer, m. gamnjk.

Gruber, m. rozwod.

Grubig, adj. gamkowitý, důlkowatý, doljčkowatý.

Grübler, m. hlubač.

Gruft, f. krypta, mor. ſkljpek pro mrtwé. 2) geſkyně.

Grummet, n. otawa, chordum.

Grummetwieſe, f. otawiſſtě.

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.

Grün, n. zelenoſt, viriditas.

Grünbeere, f. anġreſſt, ſ. Stachelbeere.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání