Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Halmleſe – Halt

264

Halmleſe, f. zbjránj klaſů, ſpicilegium.

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Hals-, hrdelnj, das Halsgericht, hrdelnj práwo. Die Halskette, řetěz na krk; das Halstuch, ſſátek na krk.

Halsband, n. náhrdlek, halže. 2) der Hunde, obogek, dim. obogeček.

Halsbein, n. der Nacken, ſſjge.

Halsbinde, f. das Halsbindel, pintljk.

Halsbrechend, adj. přenebezpečný, kde o hrdlo běžj.

Halsdreher, m. der Wendehals, wjhlaw, (wiohlaw), wrtohlaw, picus torquilla Klein.

Halſe, f. obogek. 2) prowaz.

Halseiſen, n. železo, kruh na krk, numella.

Halſen, v. a. objmati.

Halsfeifel, f. myſſi, pl.

Halsgeſchwulſt, f. záſſkrt.

Halsjoch, n. krumpolec; ein Ochs mit dem Halsjoche, krumpolák.

Halskrauſe, f. okružj; ol. ožidlj.

Halskraut, n. Zapfenkraut, čjpkowá bylina.

Halsreifen, m. beym Binder, plaň.

Halsſtarre, f. ztrnutj krku.

Halsſtarrig, adj. twrdoſſigný, zarputilý, zatwrzelý, twrdočelný, obſtinatus. adv. —ně, —le.

Halsſtarrigkeit, f. twrdoſſignoſt, vrputiloſt, zatwrzeloſt.

Halswamme, f. lalok, lalauk, palear; dim. lalauček.

Halsweh, n. bolenj w krku.

Halszäpflein, n. čjpek, mor. čepy, čepky, pl. epiglottis.

Halszierde, f. halže.

Halt, m. pewnoſt; keinen Halt haben, nedržeti.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání