Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Handlangen – Hängekluft

267

Handlangen, v. a. podáwati.

Handlanger, m. podawač; nádennjk; die —inn, podawačka, nádennice.

Handleder, n. beym Schuſter, plechowice.

Händleinſchwamm, m. prſtjčky, ručičky.

Handleiter, m. wodič za ruku.

Handleitung, f. vwedenj, povčenj.

Händler, m. handljř, ſ. Handelsmann.

Handlung, f. kupectwj, mercatura. 2) kupecký krám. 3) im Schauſpiele, gednánj, wýtah, actus. 4) gednánj, čin, ſkutek, actio.

Handlungs-, kupecký; Handlungsrecht, kupecké práwo; Handlungsgewölbe, kupecký krám.

Handmeſſer, n. der Weißgerber, obřezacý nůž, obřezák.

Handmühle, f. žerna, ſamotjžný mleyn, mor. pěſſj mlýnek.

Handmünze, f. drobné penjze.

Handpferd, n. náručnjk, poprawnjk, náručnj, bráždnj kůň, dextrarius.

Handquehle, f. ručnjk.

Handreichung, f. podáwánj, poſkytowánj.

Handrüſter, f. bráždnj kleč.

Handruthe, f. an einer Peitſche, bičiſſtě.

Handſäge, f. malá pilka, gednoručka.

Handſchelle, f. pauto na ruku.

Handſcherben, m. der Töpfer, kalnjk.

Handſchlag, m. rukau dánj.

Handſchrift, f. ruka. 2) rukopis, manuſcriptum. 3) zápis, vpſánj, chirographum.

Handſchriftlich, adj. rukau pſaný. 2) wlaſtnj rukau.

Handſchuh, m. rukawice, dim. rukawička, chirotheca.

Handſchuhmacher, m. rukawičnjk, rukawičkář, die —inn, rukawičnice, rukawičkářka.

Handſchuhmacherey, f. rukawičnictwj.

Handſtein, m. kus rudy, handſſtan.

Handteller, m. dlaň, palma.

Handthieren, ſ. Hanthieren.

Handtuch, n. die Handquehle, ručnjk.

Handvoll, f. hrſt, shrſt, dim. hrſtka.

Handwerk, n. pl. die —e, řemeſlo, opificium; das Schneiderhandwerk, kreyčowſtwj; 2) cech.

Handwerker, m. řemeſlnjk, (řemeſnjk), opifex, die —inn, řemeſlnice.

Handwerks-, řemeſlnický; die Handwerkslade, řemeſlnická pokladnice.

Handwerksburſch, m. wandrownj, řemeſlnický towaryš.

Handwerksjunge, m. včednjk, včenjk, mor. včeň.

Handwerksmann, m. řemeſlnjk.

Handwerkszunft, f. pořádek, cech.

Handwurzel, f. zápěſtj, metacarpus.

Hanf, m. konopě, coll. konopj, cannabis, der zubereitete Hanf, čeſánj; der ſtärkere, der Saathanf, hlawatá konopě; der weibliche, (eigentlich der männliche), die Hänfinn, der Fimmel, poſkonná, paſkonná konopě; den Hanf brechen, mědliti, sl. trepati. 2) Hanfkörner, ſemenec.

Hanf-, konopný, ſ. Hänfen. 2) Hanfdarre, ſuſſenj konopj; pazderna na konopě. 3) das Hanfkorn, ſemenečné zrno.

Hanfacker, m. konopiſſtě, sl. konopnice.

Hanfbreche, f. mědlice, trlice.

Hänfen-, konopný, cannabinus; hänfenes Werg, konopná kaudel.

Hänfinn, f. paſkonná konopě, mor. ploſkůnky.

Hanfleinwand, f. konopné plátno, tlauſſťka.

Hänfling, m. konopáſek, konopka, giřice, ſ. Grauhänfling, Rothhänfling.

Hanfmeiſe, f. picawka, picawa.

Hanfmühle, f. konopnjk.

Hanfneſſel, f. konopice, Galeopſis Tetrahit. Lin.

Hanföhl, n. ſemenečnj oleg.

Hanfwammes, n. kaudelnice, sl. kaudelka.

Hang, m. ſtráň. 2) fig. náchylnoſt, náklonnoſt, propenſio.

Hängebrücke, f. wiſutý moſt.

Hängekluft, f. im Bergbaue, hant.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání