Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Hart – Haſenpappel

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Härte, f. twrdoſt, twrdota, duritia, 2) fig. die Härte des Herzens, Verhärtung, zatwrzeloſt ſrdce.

Härten, v. a. twrditi, ztwrditi; das Eiſen härten, železo kaliti, zakaliti.

Harthäutig, adj. twrdau kůži (kožku) magjcý.

Hartherzig, adj. twrdého, zatwrzelého ſrdce, nelidſký.

Harthörig, adj. náhluchý, těžce ſlyſſjcý.

Harthüfig, adj. twrdorohý.

Härtigkeit, ſ. Härte.

Hartkopf, m. twrdohlawec.

Hartköpfig, adj. twrdohlawý.

Hartlehrig, hartlernig, adj. tupý, negemný.

Hartleibig, adj. zacpaného žiwota, tuhawku magjcý.

Hartleibigkeit, f. tuhawka.

Härtlich, adj. nátwrdlý, zatwrdlý; ein härtlicher Wein, zakyſlé wjno.

Härtling, m. Herling, kyſelka, kyſelý hrozen.

Hartmäulig, adj. twrdovſtý; twrdohubý.

Hartnäckig, adj. twrdoſſigný, zatwrzelý, vrputilý, zawilý, obſtinax; eine hartnäckige Krankheit, nevſtupná nemoc; ein hartnäckiger Menſch, zatwrzelec, vrputilec.

Hartnäckigkeit, f. twrdoſſignoſt, zatwrzeloſt, zawiloſt. 2) nevſtupnoſt.

Hartriegel, m. ſwjda, Cornus ſanguinea, Lin. 2) ſ. Beinholz, Rheinweide.

Hartrindig, adj. okoralý.

Harz, Hart, m. hwozd, les.

Harz, n. pryſkyřice, žiwice, ſmůla, reſina.

Harzen, v. n. pryſkyřicy zbjrati, tlaucy, ſſkrábati.

Harzicht, adj. pryſkyřicowatý, ſmolný.

Harzig, adj. pryſkyřičný.

Harzſcharrer, m. Pecher, ſmolař.

Haſchen, v. a. chytiti, lapiti, chopiti, chmátnauti, chňapnauti, capere.

Häſcher, m. pochop, holomek.

Haſe, m. zagjc, lepus, dim. das Häschen, Häſelein, zagjček; viele Hunde ſind des Haſen Tod, proti palicy nenj ſſermu. 2) fig. baba, bázliwý.

Häſe, f. bey den Vögeln, ſamice, ſamička.

Haſel, f. ljſka, ſ. Haſelſtaude.

Haſel-, ljſkowý, liſkowý, colurnus; Haſelkätzchen, ljſkowá řaſa, kočička.

Haſelbuſch, m. ljſſtj, ( ol. & sl. léſſtj, leſſtina), liſkowj, ljſkowý hág, coryletum.

Haſeleiche, f. ſſipák, křemelák.

Haſelhuhn, n. geřábek, lagopus attagen, Lin.

Häſeling, m. gelec, tlauſſť, Cyprinus dobula.

Haſeliren, v. a. děckowati, žertowati, ſſaſſkowati, laſſkowati, zahráwati.

Haſelmaus, f. plch, ſ. Bilchmaus.

Haſelnuß, f. ljſkowec, sl. léſkowec, liſkowý ořech, nux auellana.

Haſelſtaude, f. ljſka, Corylus.

Haſelſtock, m. liſkowka, mor. ljſkowice, sl. léſkowice.

Haſelwurz, f. kopytnjk, aſarum.

Haſen-, zagečj; Haſenfleiſch, zagečj maſo, zagečina. 2) na zagjce: Haſengarn, teneto na zagjce.

Haſenadler, m. zagečnjk, zagjčkář, zagečj orel, Aquila melanoætus Klein.

Haſenbalg, m. zagečina, zagečj kůže.

Haſenbrod, n. ſweřepec. Ægilops.

Haſenfuß, m. běh zagečj. 2) ſ. Haſenklee, 3) ſ. Haſenkopf.

Haſenklee, m. zagjčky, zagečj noha, Trifolium arvenſe, Lin.

Haſenkohl, m. mléč hladký, Sonchus oleraceus.

Haſenkopf, m. fig. ťuťa, laula.

Haſenohr, n. zagečj vcho, plur. zagečj ſluchy. 2) ein Schwamm, kotrč; poddaubnjk, Agaricus quercinus, Lin. 3) ſweřepec, ægilops.

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.

Haſenpappel, f. zagečj ſléz (ſljz), mor. patáčky, Malva ſilveſtris, Lin.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání