Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Haſenſcharte – Hauen

270

Haſenſcharte, f. zagečj pyſk.

Häſinn, f. zagečice, zagečnice, ramlice.

Haſpe, f. Häſpe, ſtežege, hák, cardo; am Schloſſe, petlice.

Haſpel, m. & f. moták, motowidlo, gyrgillus. 2) haſſpl, rumpál, ſucula. 3) fig. trdlo, nemehlo.

Haſpelbaum, m. wálec, wele.

Haſpeler, m. haſſpljř.

Haſpelhorn, n. rohy, pl.

Haſpeln, v. a. motati. 2) haſſplem tahati.

Haſpelſtütze, f. ſſturce, pl.

Haß, m. nenáwiſt, záſſtj, newraženj, odium.

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Haſſer, m. nenáwiſtnjk, nepřjtel, oſor.

Häßlich, adj. ohyzdný, ohawný, ſſeredný, ſſkaredý, oſſkliwý, mrzký, fœdus, turpis; häßlich werden, ſſeredněti, zohyzdněti, häßlich machen, zohyzditi, zſſkarediti. adv. —ně, —dě, —wě, mrzce.

Häßlichkeit, f. ſſereda, ſſerednoſt, ſſkaredoſt, ohyzdnoſt, oſſkliwoſt, ohawnoſt, mrzkoſt, fœditas, turpitudo.

Haſtig, adj. kwapný, præceps. 2) náhlý, prudký. adv. —ně, —le, prudce.

Haſtigkeit, f. kwapnoſt.

Hätſcheln, v. a. heyčkati, honkati, koneyſſiti, mor. hogkati, mazati ſe s kým.

Hatſchier, m. Hartſchier, drabant gjzdný, harcýř.

Hatze, Hatz, f. ſſtwanice, ſ. Hetze.

Hau, m. rána, ſeknutj, ſſrám, ictus, ſ. Hieb. 2) meyť, paſeka, ſ. Gehau.

Haubar, adj. ſečný, co ge k ſekánj.

Haube, f. čepec, für Männer, čepice, vitta; dim. das Häubchen, Häublein, čepeček; für Kinder, karkule, für Männer, čepička. 2) bey den Vögeln, chocholka. 3) die Hauben bey den Pferden, čepičky, pl. 4) bey den Thieren der zweyte Magen, čepec.

Häubellerche, f. ſ. Haubenlerche.

Hauben, v. a. die Braut, čepiti, očepiti, zawjgeti. Das Hauben, Haubenaufſetzen, čepenj, zawjgenj.

Haubendroſſel, f. chocholauš, ſ. Seidenſchwanz.

Haubenlerche, f. Häubellerche, chocholatý ſkřiwan, chocholka, trpělka, (chocholauš), Alauda criſtata, Klein.

Haubenmacher, m. čepčář; die —inn, čepčářka.

Haubenmeiſe, f. Häubelmeiſe, kozljček, Parus criſtatus, Klein.

Haubenſtock, m. palice na čepce.

Haubitze, f. haubice, dělo.

Haublock, m. Hauklotz, nátoň, ſſpalek, ſ. Hackſtock.

Hauch, m. duch, dech, dechnutj, dchnutj.

Hauchen, v. n. dychati, deychati, dmýchati, dechnauti, ol. dauti, dunauti.

Haudegen, m. ſečný meč, teſák.

Haue, f. motyka, kňowatka, krace, ligo.

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání