Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Haut – Hecke

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Häuteln, häuten, v. a. kůži ſwlécy, ſwljkati.

Häutig, adj. kožnatý; häutig werden, kožnatěti.

Häutler, m. der Krebs, kabátnjk.

Hautwurm, m. wlaſaček wlaſáček ? Gordius aquaticus.

Hauwald, m. meyť, meytný les, ſylva cædua.

Hay, m. ein Hag, gehägter Wald, hágniſſtě.

Hay, m. der Hayfiſch, mořſký wlk, pſohlaw ? Canis carcharias Lin.

Hayn, m. hág, ſ. Hain.

Hebamme, f. bába, obſtetrix.

Hebammenkunſt, f. babenj; babſké vměnj.

Hebarm, m. an einer Welle, heyble. 2) beym Mühlgerüſte, hauſle.

Hebarzt, m. Geburtshelfer, babič.

Hebe, f. Hebung, berně, daň. 2) Die Dreſcherhebe, weymlatek.

Hebe-, zdwihacý; Hebezange, zdwihacý kleſſtě.

Hebebalken, m. zdwihacý břewno.

Hebebaum, m. páka, ſochor, vectis, drauh, dim. ſochůrek, draužek.

Hebeiſen, n. páč.

Hebel, m. ſochor, drauh, draužek, vectis.

Hebelatte, f. heyble.

Hebemahl, n. zdwižné.

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Heber, m. hewer, krokwice, koſſtýř, ſipho.

Hebeſchiene, f. kozljk.

Hebewinde, f. zwedák, hewer.

Hebezeug, n. geřáb. 2) Im Bergbaue, tahadlo. 3) in der Mühle, lehčidlo.

Hebung, f. zdwihánj, pozdwihnutj, pozdwjženj. 2) Des Geldes, wybjránj, wyzdwjženj, přjgem. 3) berně, ſ. Hebe.

Hechel, f. wochle, hachle; fig. einen durch die Hechel ziehen, na zub bráti, přetřepáwati, wochlowati, drbati, čeſati.

Hechelkamm, m. wochlice, pecten Veneris.

Hechelmacher, m. wochlář.

Hecheln, v. a. wochlowati, hachlowati. 2) fig. třepati, přetřáſati.

Hechelroche, f. oſtrý reynok.

Hechlerinn, f. das Hechelweib, wochlowačka.

Hechſe, f. ohbj. 2) hnát, ſ. Häkſe.

Hecht, m. ſſtika, eſox lucius Linn. dim. das Hechtchen, Hechtlein, ſſtička; ein junger Hecht, ſſtjhle, ſſtjče, (ſſtjžle).

Hechtkraut, n. brčál, Potamogeton. 2) wodnj řebřjček, Myriophyllum, Lin.

Hecke, f. ljhnutj, wyljhánj, plemeněnj ptáků, ſſkřečenj. 2) křowiſſtě, křowj, trnowiſſtě, vepretum.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání