Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Hinhelfen – Hinterlaſſen

286

Hinhelfen, v. n. pomáhati, dopomocy; ſich kümmerlich hinhelfen, pracně ſe oháněti.

Hinken, v. n. kulhati, napadati, mor. belhýněti ſe, připadati, claudicare. Das Hinken, kulhánj.

Hinkend, kulhawý, belhawý, klecawý, claudus, claudicans. Hinkend werden, okulhawěti.

Hinkommen, v. n. přigjti tam. 2) podjti ſe, octnauti ſe.

Hinkunft, f. přjſſtj, budaucý čas; in Hinkunft, budaucně.

Hinlangen, 1. v. a. podati, porrigere. 2. v. n. ſtačiti, ſufficere; dazu langen meine Kräfte nicht, s to negſem.

Hinlänglich, adj. doſtatečný, poſtačitedlný, ſufficiens; adv. —ně.

Hinlänglichkeit, f. doſtatečnoſt, ſufficientia.

Hinläſſig, adj. nedbalý; ſ. Nachläſſig.

Hinnach, adv. po, ſ. Nach.

Hinnen, adv. von hinnen, odtud, odſud.

Hinraffen, v. a. pobrati, ſkljzeti; der Tod raffet alles hin, ſmrt wſſe ſkljzý, béře.

Hinreichen, 1. v. a. podati. 2. v. n. doſáhnauti; ſtačiti, poſtačiti, doſtačiti, doſtáwati ſe, ſufficere; hinreichend, doſtatečný.

Hinreiſſen, v. a. zachwátiti, mocý přinutiti.

Hinrichten, v. a. vtratiti, vtráceti, odprawiti, o hrdlo, o žiwot připrawiti; mit Gifte, gedem otráwiti. Die Hinrichtung, vtrácenj, odprawenj, poprawa.

Hinſchmeiſſen, 1. v. a. mrſſtiti, meyknauti (něčjm.) 2. v. n. meyknauti, praſſtiti, mrſknauti, řjznauti ſebau.

Hinſicht, f. zřenj, ohled.

Hinſinken, v. n. padnauti na zemi, kleſnauti.

Hinſpringen, v. n. doſkočiti.

Hinſtreichen, 1. v. a. třjti (tam k ginému). 2. v. n. odtáhnauti, odletěti, odletowati.

Hinſtrich, m. odlet, odtáhnutj.

Hinſtürzen, v. n. ſwaliti ſe, překotiti ſe.

Hintan, adv. zadu; fig. alles hintan ſetzen, wſſe za hřbet kláſti.

Hinten, adv. zadu, pozadu, wzadu, retro, a tergo; von hinten, z zadu, zezadu; weiter hinten, záze, zázegi; das Pferd ſchlägt hinten und vornen aus, kůň wyhazuge zadkem y předkem; hinten durchwiſchen, zadem vgjti, prchnauti; hinten nach, po čaſu, pozděgi, když ge po wſſem.

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.

Hinter, adj. zadnj, poſticus; der hintere Theil, zadnj djl, zadek; der hinterſte Mann, neyzadněgſſj, poſlednj muž.

Hinter-, zadnj; das Hinterbein, zadnj noha; das Hinterviertel, zadnj čtwrt.

Hinterbacken, f. podřitek.

Hinterbier, n. ředina, patoky.

Hinterbleiben, v. n. pozůſtati; hinterblieben, pozůſtalý. 2) přeſtati, ſ. Unterbleiben.

Hinterbringen, v. a. doneſti, donáſſeti, tagně oznámiti, náwěſſtj dáti. Der Hinterbringer, donůſſka.

Hintere, m. zadek, zadnice, prdel, řit, zachule, podex, poſteriora.

Hintergehen, v. a. oklamati, oſſáliti, (opentliti), podſkočiti, podweſti, decipere.

Hintergetreide, n. zadina, zaděnek.

Hinterhalb, adv. hinter, zadu, za; hiterhalb des Berges, za horau.

Hinterhalt, m. záloha, auklady, pl. inſidiæ.

Hinterhalten, v. a. verhehlen, zatagiti. 2) zadržeti, zadržowati, ſ. Zurück halten.

Hinterhand, f. zápěſtj, metacarpus.

Hinterhaupt, n. teyl, ol. týl, occiput.

Hinterlage, f. wěc k wěrné ruce daná, základ, depoſitum; im Bräuhauſe, kuſſe.

Hinterlaſſen, v. a. zanechati, pozůſtawiti, relinquere. Der Hinterlaſſene, pozůſtalý.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání