Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Holztaube – Hornfiſch

293

Holztaube, f. daupnák, daupnáček, dubnák, palumbus, Klein.

Holztraube, f. tužebnjk, Oenanthe.

Holzung, f. raubánj dřjwj. 2) les, leſyna.

Holzwagen, m. robotnjk; dim. robotnjček.

Holzwärter, m. hagný.

Holzwentel, f. ſwinka, ſ. Aſſel.

Holzwerk, n. dřjwj; wěcy z dřjwj.

Holzwurm, m. čerwotoč, termes pulſatorium.

Honig, n. med, ( ol. ſtred, ſtrdj), mel.

Honig-, medowý, melleus; die Honigfarbe, medowá barwa. Honigſüß, ſladký gako med.

Honigapfel, m. Süßapfel, ſlaďátko.

Honigbau, m. medařſtwj, medařenj.

Honigbauer, m. medař, mednjk, Haj.

Honigbiene, f. wčela, plaſtnice, apis mellifera, Lin.

Honigbirn, f. medowka.

Honigfladen, m. Honigroß, pláſt, ſ. Honigſcheibe.

Honiggeſchmack, m. medowina, medowá chuť.

Honigkelch, m. mednjk ? Nectarium, Lin.

Honigkuchen, m. medowec, medownjk; pernjk, ſ. Pfefferkuchen. 2) ſ. Honigſcheibe.

Honigleſe, f. plaſtowánj, zbjránj medu.

Honigſcheibe, f. Honigwabe, Honigtafel, pláſt ſtrdi, (pláſtew, pláſtwa); ſauš, favus.

Honigſeim, m. ſtred, f. ſtrdj, n.

Honigthau, m. medowice, mor. padlj.

Hopfen, m. chmel, humulus, L. Hopfen pflücken, chmel čkáti, ſſkubati; es iſt Malz und Hopfen an ihm verlohren, nic nebude wjce do něho; das Bier hat zu viel Hopfen, to piwo geſt přjliš chmelné.

Hopfen-, chmelowý, chmelničný; die Hopfenſtange, chmelowá tyč; der Hopfenſack, chmelničný pytel; der Hopfenzapfen, hlawička chmelowá.

Hopfen v. a. dem Bier Hopfen geben, chmeliti.

Hopfenbau, m. chmelařſtwj.

Hopfenbier, n. chmelnička.

Hopfengarten, m. Hopfenberg, chmelnice, chmelnjk.

Hopfenhandel, m. chmelařenj; Hopfenhandel treiben, chmelařiti.

Hopfenhändler, m. chmelař.

Hopfenkammer, f. ſauſek (na chmel), chmelárna ?

Hopfenkeim, m. das Hopfenkeimchen, der Hopfenſpargel, die Hopfenſproſſe, chmeljček.

Hopfenkorb, m. cyz (na chmel).

Hopfenpflanze, f. babka.

Hörbar, adj. hlaſytý, ſlyſſitedlný; adv. —tě, —ně.

Horchen, v. n. poſlauchati, vſſi naſtawiti. 2) býti na poſluchách.

Horcher, m. die —inn, kdo ge na poſluchách.

Horde, f. orda, ſtádo, ſtawadlo. 2) fig. ſlota, zběř; petrowina; holota.

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Hörenſagen, n. ſlyſſenj; von Hörenſagen, od ſlyſſenj, ze ſluchu, z lidſkých hub.

Hörer, m. ſlychač, poſluchač; die —inn, poſluchačka.

Horizont, m. obezřenj, proſtornjk ? zřeymjk ? ſ. Geſichtskreis.

Horizontal, adj. rownowážný, rowný.

Horn, n. pl. Hörner, roh, cornu; dim. das Hörnchen, Hörnlein, růžek; Hörner bekommen, rohatěti; zu Horne werden, zrohowatěti. 2) fig. ſich die Hörner ablaufen, mudřeti, zmudřeti; in ein Horn blaſen, ſpolu držeti, ſpiknauti ſe.

Hornamboß, m. rohatina.

Hornbaum, m. habr, ſ. Hagebüche.

Hörnen, v. a. mit Hörnern ſtoßen, trkati; gehörnt, rohatý.

Hörnern, hörnen, adj. rohowý, z rohu.

Hörnerträger, m. rohonoš, rohaun.

Horneule, f. Ohreule, kalaus, ſtrix otus, L.

Hornfiſch, m. Meernadel, gehla mořſká, Esox Bellonæ, Lin.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání