Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Jagdgerechtigkeit – Jährling

303

Jagdgerechtigkeit, f. myſliwoſt, práwo myſliwoſti.

Jagdgeſchrey, n. hulákánj.

Jagdleute, pl. honcy, náhončj.

Jagdſchiff, n. hončj, ſtřelčj ſſjf, ſ. Jacht.

Jagdtaſche, f. lowecký wak, tlumok.

Jagdweſen, n. myſliwoſt.

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Jäger, m. myſliwec, lowec; die —inn, myſliwcowá.

Jäger-, myſliwecký, lowčj; der Jägerburſch, ein Jägerjunge, myſliwecký mládenec; das Jägerhorn, lowčj trubka, ſ. Jagdhorn.

Jägerey, f. myſliwectwj, myſliwoſt.

Jägeriſch, adj. myſliwecký; adv. myſliwecky, po myſliwecku.

Jägermeiſter, m. Jaġrmiſtr, myſliwecký miſtr.

Jägerrecht, n. myſliwecké práwo. 2) ſtřelné, záſtřelné. 3) wnitřnoſti zwjřecý, droby.

Jähe, adv. adj. náhlý, nenadálý, repertinus; ein jäher Tod, náhlá ſmrt. 2) prchlý, prchliwý, prudký, mor. pochawý, praeceps. 3) přjkrý, praeruptus; adv. náhle, nenadále, prchliwě, prudce, přjkře.

Jähe, f. náhloſt. 2) prchliwoſt, prudkoſt, vnáhlenj, mor. pochawina. 3) přjkroſt, praeceps locus.

Jaherr, m. takpán, genž ke wſſemu ano řjká.

Jähling, adj. náhlý; adv. jählings, po gednau, náhle; přjkře, ſ. Jähe.

Jahn, m. řad, řada; das Getreide liegt noch auf dem Jahn, obilj ležj geſſtě na řadech. 2) im Forſtweſen, djlec.

Jahnhagel, m. luza, zběř, lage, holota.

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Jahr-, ročnj, weyročnj; der Jahrgang, ročnj běh; das Jahrfeſt, weyročnj ſlawnoſt. 2) gednoročnj, každoročnj; ein Jahrgewächs, gednoročnj, každoročnj bylina. 3) na rok, na geden rok; ein Jahrkönig, král na rok.

Jahrbuch, n. letopis, annales.

Jahren, Jähren, v. rec. es jährt ſich heute, dnes ge tomu rok, ročj ſe.

Jähren, v. a. kyſati, ſ. Gähren.

Jahrgeld, n. ročnj plat, ol. obrok.

Jahrhundert, n. ſtoletj, wěk, ſaeculum.

Jährig, adj. ročnj, gednoročnj; adv. —ně. 2) in der Zuſammenſetzung: großjährig, volljährig, zletilý; minderjährig, nezletilý; vorjährig, lonſký, ſ. auch Dießjährig, u. ſ. w. 2) Es iſt nun jährig, geſt tomu rok.

Jährlich, adj. ročnj, každoročnj; adv. —ně; každý rok. 2) weyročnj.

Jährling, m. roček, ročně, ročňátko; sl. ročák, ročňák; ein jähriges Lamm, zubák, garnjk, m. zubkyně, f.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání