Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kecklich – Keimen

314

Kecklich, adv. ſměle, beze ſtrachu.

Kegel, m. kuželka, mor. kužjlek; Kegel ſchieben, w kuželky hráti; dim. kuželička. 2) kužel, homole, conus.

Kegelbahn, f. hampeys, (walaur).

Kögelförmig Kegelförmig , adj. kuželatý, kuželkowatý, homolatý.

Kegeln, v. n. w kuželky hráti, kuželkowati ?

Kegelſpiel, n. hra w kuželky.

Kegelſpieler, m. kuželkář.

Kehlader, f. hrdlina, hrdelnj žjla, vena jugularis.

Kehldeckel, m. das Zäpflein, čjpek, epiglottis.

Kehle, f. chřtán, křtán, mor. chrtáň, hrtáň, arteria aſpera; dim. das Kehlchen, chřtánek. 2) hrdlo, gjcen, gula. Eine heiſere Kehle bekommen, ochraptěti, irrauceſcere. 3) am Dache, weyžlabek, koljbka, aužlabj, zátočka.

Kehleiſen, n. žlábkowité železo.

Kehlen, v. a. weyžlabek dělati.

Kehlhobel, m. liſſtownjk, mřižewnjk.

Kehlholz, n. ſwjd, ſwjda, ſ. Hartriegel.

Kehlkopf, m. ohryzek.

Kehlleiſte, f. žlábek, žlábkowitá liſſta.

Kehlriemen, m. podhrdlek, podhubek.

Kehlrinne, f. weyžlabek, koljbka.

Kehlſtoß, m. liſſtownjk, mřižewnjk.

Kehlſucht, f. die Bräune, prým, angina; mor. zakljčenj krku, sl. hrdlobol. 2) bey den Pferden, hřjběcý, sl. kach.

Kehlzeughobel, žlábkowec.

Kehlziegel, m. křidlice, žlabowice.

Kehraus, n. konec, poſlednj tanec, wýmet ?

Kehrbeſen, m. chwoſſtiſſtě, koſſtiſſtě, koſſtě; pometlo, mor. & sl. metla, ſcopæ.

Kehrbürſte, f. kartáč, ſſtětka.

Kehreiſen, n. in der Glocke, kruh.

Kehre, f. auwrať, ſauwrať.

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.

Kehrer, m. wymetač; die —inn, wymetačka.

Kehricht, n. ſmeti, pl., ſmetj, wýmětky.

Kehrichthaufen, m. ſmetiſſtě, ſmetniſſtě, sl. ſmetniſko, ſmetliſko, ſterquilinium.

Kehrmaß, n. ſſmuge.

Kehrruder, n. opačina, ſ. Steuerruder.

Kehrwiſch, m. ſmeták, mor. ſměták, beym Ofen, pometlo.

Keichen, v. n. deychati, duſſněti, ſupati, ſupěti, těžce oddychati, mor. dyſſeti, zypati, sl. zadychčeti ſe, anhelare. Das Keichen, deychánj; deychawičnoſt, duſſnota, anhelitus.

Keichhuſten, m. záduch, duſſliwý káſſel.

Keifen, v. n. imp. ich kiff, part. gekiffen, bublati, hubowati, waditi ſe.

Keil, m. kljn, cuneus. dim. ein Keilchen, kljnek; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec. 2) Ein Keil Brod, kljn, kus, kragjček chléba; ein Keil Butter, homole, hauſka máſla. 3) des Binders, pachole.

Keilberg, m. im Bergbaue, kamp.

Keilen, v. a. kljniti, zakljniti; klinowati, kljnem rozrazyti; kálati; tlaucy.

Keiler, m. Hauer, kanec, aper mas.

Keilförmig, adj. klinowatý.

Keilhaue, f. ſſpičák.

Keilhaupt, m. Kaulhaupt, pulec.

Keim, m. dim. das Keimchen, Keimlein, an Gewächſen, klička, mor. kel, sl. kljček, corculum, cyma. 2) fig. zárodek, germen; wznik, počátek, initium.

Keimen, v. n. kljčiti ſe, ( mor. & sl. kljti), germinare. 2) pučiti ſe, wzniknauti.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání