Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kerl – Keulſchwamm

Kerl, m. chlap, sl. ſſuhag; dim. das Kerlchen, chlapjk, chlapjček; ein abſcheulicher 316 Kerl, oſſkliwé chlapiſko; ein groſſer Kerl, kolohnát, ſlombidlo; ein ſchlechter Kerl, mamlas, maňas; ein dummer Kerl, hňup; jemanden einen Kerl nennen, chlapowati.

Kermes, m. & n. čerwec, coccinum.

Kermes-, čerwcowý; Kermesbaum, čerwec, čerwcowý ſtrom, quercus coccifera, L.

Kern, m. in den Pflaumen, pecka, mor. & sl. koſtka, drupa; dim. das Kernchen, Kernlein, pecyčka. 2) Der Nüſſe, gádro, nucleus, granum; dim. gadýrko. 3) Der Bäume, ſtržen, dřeň, medulla. 4) Des Flachſes, wlákno, gádro, mor. zblo. 5) Des Getreides, des Schießpulvers, zrno, granum; dim. zrnko, zrnýčko. 6) Im Erze, vzel. 7) Die Bohne, an den Pferdezähnen, gádro. 8) der Milchrahm, ſmetana. 9) fig. der Kern der Armee, wýbor, gádro wogſka.

Kernbeiſſer, m. dleſk, (dlaſk), ſ. Kirſchfink.

Kernel, n. ſ. Kriechänte.

Kernen, v. a. zrna z něčeho dělati; ſich kernen, zrnowatěti; die Butter kernet ſich, máſlo krupičkowatj. 2) wylaupati, ſ. Auskernen.

Kerngehäuſe, n. der Griebs, ohryzek.

Kerngut, adj. welmi dobrý, předobrý, dobrotiſko.

Kernhaft, adj. gadrný, gadrnatý. adv. —ně.

Kernig, adj. zrnatý, gadrnatý, granoſus, nucleoſus. adv. —tě.

Kernmehl, n. weyražka, weyražek; von Kernmehl, wýražkowý.

Kernmilch, f. die Buttermilch, podmáſlj.

Kernobſt, m. owoce s gádry, gadernj. 2) der Baum, gadernjk.

Kernſcheit, n. proſſtěpina, kmenowé poleno.

Kernſchule, f. gadrowiſſtě ? gadernice.

Kerze, f. ſwjce, candela; dim. das Kerzchen, Kerzlein, ſwjčka, ſwjčička; eine Kerze von Inſchlitt, logowá ſwjčka, logowice, von Wachs, woſkowá ſwjce, woſkowice, cereus.

Kerzelweib, n. ſwjčkowá bába.

Kerzengieſſer, m. ſwicnjk; die Kerzengieſſerinn, ſwjcnice.

Kerzenträger, m. ſwjčkonoš ? ceroferarius.

Keſſel, m. kotel; ahenum, lebes; dim. das Keſſelchen, Keſſellein, kotljk, kotljček; 2) eine Vertiefung, kotlina, crater.

Keſſeler, Keßler, m. kotlář, faber ærarius.

Keſſelflicker, m. pánwičkář.

Keſſelgrube, f. kotlina, præfurnium.

Keſſelherd, m. kotliſſtě.

Keſſelloch, n. lowiſſtě.

Keſſelpauke, f. wlaſký buben.

Keſſelſchmied, m. kotlář.

Keſſer, m. keſer; ohnautka; an einer langen Stange, přjwlač.

Keſte, f. bradawice.

Kette, f. řetěz, mor. řetaz, catena; dim. das Kettchen, Kettlein, řetjzek; 2) der Zettel beym Weber, oſnowa, ſtamen. 3) eine Kette von Bergen, půhořj. 4) die Anlegkette, petlice. 5) fig. hauf; eine Kette (Kitte) Feldhühner, hegno korotwj.

Kettel, f. petlice; řetjzek.

Ketteln, v. a. řetjzkem ſwázati.

Ketten, v. a. řetězem ſwázati. 2) fig. přikowati.

Kettenbaum, m. wratidlo zadnj.

Kettenfeyer, f. (Petri), den ſw. Petra w okowách.

Kettenhund, m. wěžnjk.

Kettennaht, f. řetjzek.

Kettenring, m. článek w řetězu, sl. ohniwo.

Kettenſchmied, m. řetěznjk.

Ketzer, m. kacýř, hæreticus; die —inn, kacýřka.

Ketzerey, f. kacýřſtwj, hæreſis.

Ketzeriſch, adj. kacýřſký, hæreticus; adv. kacýřſky, po kacýřſku.

Ketzermacher, m. kacyřowatel ?

Keule, f. palice, mor. kyg, sl. bozoġáň, clava. dim. palička; jeder Schäfer lobt ſeine Keule, každá liſſka ſwůg ocas chwálj. 2) fig. keyta, (kyta, kýta,) sl. ſſoldra.

Keuler, m. ſ. Keiler.

Keulſchwamm, m. der Geißbart, liſſka, clavaria, L.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání