Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kirchen- – Klaffung

Kirchen-, cýrkewnj, ecclesiaſticus; das Kirchengeboth, přikázanj cýrkewnj; der Kirchengebrauch, řád, obyčeg cýrkewnj; das Kirchenjahr, rok cýrkewnj. 2) koſtelnj, chrámowý, templi, ecclesiæ; das Kirchengeräth, nářadj koſtelnj. 3) záduſſnj; das Kirchengut, záduſſnj ſtatek, záduſſj; die Kirchenrechnung, záduſſnj aučty. 4) duchowenſký, consiſtorialis; das Kirchengericht, duchowenſký ſaud, auřad, consi 319 ſtorium. 5) podacý; der Kirchenſatz, podacý práwo, jus patronatus.

Kirchenbuße, f. weřegné pokánj.

Kirchendieb, m. ſwatokrádce, ſwatokrádežnjk, ſacrilegus.

Kirchendiener, m. koſtelnjk.

Kirchenfeſt, n. ſlawnoſt, založenj chrámu Páně, poſwjcenj.

Kirchengut, n. záduſſj, mor. poſwátné.

Kirchengemeinde, f. oſada, parochia, paroecia.

Kirchenrath, m. duchowenſká rada. 2) cýrkewnj zbor, ſněm, concilium.

Kirchenraub, m. okradenj koſtela, ſwatokrádež, ſacrilegium.

Kirchenräuberiſch, adj. ſwatokrádežnj.

Kirchenſtaat, m. papežſké země, patrimonium S. Petri.

Kirchenverſammlung, f. ſněm cýrkewnj.

Kircheule, f. ſeyc, ſeyček, ſtrix funerea, Lin.

Kirchfahrt, f. pauť.

Kirchgang, m. auwod, sl. wácka, introductio.

Kirchgängerinn, f. auwodnice, omladnice.

Kirchhof, m. hřbitow, krchow, pohřebnice, sl. cynter, coemeterium.

Kirchkind, n. oſadnjk, foem. oſadnice, paroecianus, —na.

Kirchlich, adj. záduſſnj; cýrkewnj, eccleſiaſticus.

Kirchmeſſe, f. poſwjcenj.

Kirchner, m. koſtelnjk, aedituus; die Kirchnerinn, koſtelnice, koſtelnjkowá.

Kirchſchwalbe, f. roreyk, hirundo apus, Lin.

Kirchſpiel, n. oſada, paroecia.

Kirchſprengel, m. biſkupſká oſada, biſkupſtwj, dioeceſis.

Kirchtag, m. ſwátečnj den, ſwátek.

Kirchvater, m. ſtarſſj koſtelnjk.

Kirchweihe, f. poſwěcenj, založenj chrámu Páně, dedicatio templi. 2) Die Luſtbarkeit, poſwjcenj, sl. & mor. hody, sl. hoſtina; dim. poſwjcenjčko.

Kirre, adj. krotký, okrotlý, pitomý, cicur; kirre werden, zkrotnauti, pitoměti, okrotnauti. 2) fig. okrotlý, zkrotlý; Jemanden kirre machen, zkrotiti někoho, třpjt wzýti někomu. adv. krotce, pitomě.

Kirre, f. Turteltaube, hrdlička.

Kirren, 1. v. a. krotiti, cicurare, manſuefacere. 2) wnaditi, wábiti; wolati. 2. v. n. vom Wagen, wrzati, mor. wrzaukati; von Hühnern, ſſkřehčeti, ſſkřehotati; mit Zähnen, ſſkřipěti, frendere.

Kirſche, f. Baum und Obſt, třeſſně, ſtřeſſně, sl. čereſſně, prunus ceraſus, Lin.

Kirſchholz, n. třeſſňowé dřjwj.

Kirſchfarbig, adj. třeſſňowé barwy.

Kirſchfink, m. dlaſk, (dleſk), coccothrauſtes, L.

Kirſchiſopp, m. dewaternjk, ciſtus helianthemum, Lin.

Kirſchvogel, m. brhel, turdus aureus, Klein. Coracias oriolus, Lin.

Kirſchwaſſer, n. třeſſňowka.

Kiſte, f. truhlice, ſſkřjně; das Kiſtchen, Kiſtlein, truhlička, ſſkřinka.

Kitt, m. kyt, tmel, kleg, klj.

Kittel, m. der Männer, halena, mor. planta; der Weiber, kytlice, kytle, župice.

Kitten, v. a. klegowati.

Kitze, f. kočka, sl. mačka; dim. das Kitzchen, kočička. 2) koza, dim. das Kitzlein, kůzle, kozyčka. 3) loktuſſe, plachta.

Kitzel, m. lechtawoſt, lektawoſt, sl. ſſtěklenj; den Kitzel vertreiben, raupy wybrati.

Kitzelig, kitzlig, adj. lektawý, lechtawý, lochtawý, sl. laſkotiwý, ſſtěkliwý, titillabilis. 2) fig. nedůtkliwý.

Kitzeln, v. a. lektati, lechtati, lochtati, sl. laſkotati, ſſtěkliti, čiklati, titillare.

Kitzler, m. lektač; die —inn, lektačka.

Klachel, m. kolohnát, klechl.

Klacks, třeſk, pleſk.

Kladde, f. makulář.

Klaffen, v. n. pukati ſe, padati ſe, die Erde klaffet, země padá ſe, puká ſe. 2) klapati, crepitare. 3) odewſtáwati, odſtáwati; die Thüre klaffet, dwéře odewſtáwagj. 4) klaboſyti, garrire.

Kläffen, v. n. haffati, ſſtěkati; der Kläffer, haffák.

Klaffer, m. klepač; die —inn, klepačka, klepna, třepna.

Klaffung, f. ſſtěrbina, padlina, rozſſkljbenina, rozſedlina.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání