Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Klemme – Kloben

Klemme, f. těſnoſt, těſnota, těſnina; in die Klemme bringen, do těſna, do chobotu 323 wehnati; in der Klemme ſeyn, w chobotu wězeti.

Klemmen, v. a. hnjſti, premere; der Schuh klemmt mich, ſtřewjc mne hněte. 2) přiſſkřipnauti; ſich klemmen, přiſſkřipnauti ſe, přiſkřipnauti ſe.

Klemmfutter, n. ſkličidlo.

Klemmig, adj. pewný, hrubý.

Klempner, m. platnýř.

Klempner-, platnýřſký; die Klempnergaſſe, platnýřſká vlice.

Klempern, v. n. cwrnkati, cynkati, břinčeti.

Klepper, m. die Klepperinn, oſſmrda. 2) mimochodnjk, equus gradarius.

Klepperpoſt, f. klepacý poſſta (počta).

Klette, f. řepjk. 2) die Pflanze, lupen, mor. lapaun, lapaunj, sl. lopuch; die große, lupen wětſſj, hořký, arctium lappa, Lin. die kleine, lupen menſſj, xanthium ſtrumarium, Lin.

Kletten, v. a. die Wolle, wlnu čiſtiti, přebjrati.

Klettenſtange, f. kotrč, rohatina.

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.

Kley, m. Kleyerde, maſtná země, maſtnice.

Kleye, f. Kleyen, pl. otruby, pl. f. & m. furfur. Das Kleyenbrod, otrubný chléb.

Kleyenmann, m. otrubnjk.

Kleyig, adj. maſtný. 2) otrubowý, otrubný.

Klicken, v. a. lepiti, mazati, ſ. Kleiben.

Klieben, v. irr. ich klob, gekloben, 1. v. n. rozſſtjpati ſe, rozpukati ſe. 2. v. a. ſſtjpati, kálati, findere.

Kliebig, adj. kolný, fiſſilis.

Klient, m. ſwěřenec, cliens.

Klima, m. podnebj, ſ. Himmelſtrich.

Klimmen, v. n. irr. ich klomm, geklommen, lezti, wylezti, ſ. Klettern.

Klimpern, v. n. cynkati, břinkati, mor. blinkati; das Klimpern, cynkánj; das Geklimper, cynkot, břinkot.

Klinge, f. hlawně, klinka, željzko, mor. krně, ġrně, krňka, lamina; über die Klinge ſprin en laſſen, ſeſekati, poſſawlowati; vor die Klinge fordern, na kordy wyzwati. 2) aužlabj.

Klingebeutel, m. ofěrnj pytljček.

Klingeln, v. n. zwonečkem zazwoniti, cynkati, břinkati, břinčeti; klinkati.

Klingen, v. irr. n. ich klang, geklungen, znjti, tinnire, zwučeti, clangere; die Ohren klingen mir, znj mi w vſſjch; das Geld klinget, penjze cynkagj; mit klingendem Spiele, s zwučnau hudbau; klingende Münze, penjze ražené, bité.

Klinke, f. an der Thür, klika; die einfallende Klinke, beym Weber, beránek; die eingreifende, klapačka.

Klinkhaken, m. ſkoba; dim. ſkobka.

Klinop, n. břečtan, hedera helix, Lin.

Klinſe, f. Klunſe, ſſkulina, rozſedlina.

Klipp, m. dim. Klippchen, luſk; ein Klippchen, (Knippchen, Schnippchen) ſchlagen, luſkati, zaluſkati, ſſňupkowati.

Klippe, f. ſkalina; přjkra, ſſpičatá ſkála.

Klippel, m. palička, ſ. Klöppel.

Klippern, v. n. cynkati, ſ. Klimpern.

Klippfiſch, m. ročár.

Klippig, adj. ſkalnatý.

Klippkanne, f. konwice s wjkem.

Klippkrämer, m. lautkář.

Klippwerk, n. lautky, hračky ze dřewa.

Klirren, v. n. břinčeti, břinkati; das Geklirre, břinkot; das Klirren, břinčenj, břinkánj.

Klitſch, m. pleſk. 2) flák; ein Klitſch Butter, flák, kus máſla.

Klitſchen, v. n. tleſkati, pleſkati, ſ. Klatſchen.

Klitter, m. ſwině, kaňka, ſ. Klecks. Das Klitterbuch, makulář.

Kloben, m. auf dem Felde, řad. 2) Flachs, ſwazek, kocaurek, obláč, vulgo klaub, ſſuta, mor. klób. 3) Ein geſpaltenes Werkzeug, ſſkřipec, dim. das Klobchen, ſſkřipeček; a) bei den Vogelſtellern, ſſkřipec, proſſtipec, proſkřipec, mor. rozſſtipec. b) Das Klobenholz, proſſtěpina. c) An der Wage, ġleych. d) Die Rolle in einer Scheibe, die Winde, ſſkřipec, trochlea.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání