Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kostgeld – Kraftmehl

333

Kostgeld, n. ſtrawné, plat za ſtrawu.

Koſtherr, m. ſtrawowač ?

Köſtlich, adj. wýborný, ſtkwoſtný, auprawný; köſtliche Mahlzeit, ſtkwoſtný oběd. adv. wýborně, ſtkwoſtně, auprawně.

Koſtſpielig, adj. nákladný, ſ. Koſtbar.

Koſtverächter, m. wybjráček, wyběračný; er iſt kein Koſtverächter, wſſjm přigme za wděk, nic nezahodj; (gemu ge wſſe dobré hus y praſe). Die —inn, wybjračka, wyběračná.

Koth, m. bláto, lutum; im Kothe herumlaufen, cachati, ceplichati ſe; ſich mit Koth beſudeln, vkydati ſe blátem, poblátiti ſe, vblátiti ſe; an den Schuhen, náſſlapek.

Kothbaum, m. leynice ? ſterculia, L.

Kothe, f. das Koth, chalupa, katrč; ein Taubenkoth, kotec na holuby.

Köthe, f. kůtek, kotnjk, ol. hlezno.

Kothig, adj. blatiwý, blatitý, blatnatý, lutoſus; ſich kothig machen, poblátiti ſe; heute iſt es kothig, dnes geſt bláto, blatiwo. adv. —wě, tě.

Kothkäfer, m. howniwál, ſ. Roßkäfer.

Kothlache, f. Kothgrube, f. kaliſſtě, lauže, kaluže, kalužina. Das Kothlachenwaſſer, woda z lauže, mor. lužowina.

Kothlerche, f. chocholauš, trpělka, sl. pipiſſka.

Kothmeiſe, f. Graumeiſe, f. picawa, ſſediwá ſykora.

Kothſaß, m. chalupnjk.

Kotze, f. hauně, gauſape; einem dem Kotzen ſtreichen, kotyzowati. 2) koš, nůſſe. 3) Kotzen, die Kaufmannsbuden, pl. (in Prag) kotce.

Kotzen, v. n. kuckati ſe, dáwiti ſe.

Kotzenſohn, m. Hurenſohn, panchart.

Krabbe, f. mrně, mrňauſe, ſſkwrně, holopljſſtě. 2) rak mořſký.

Krabbeln, 1. v. n. drápati ſe, ſſkrabati ſe, ſſaukati ſe. 2. v. n. drbati, čmeyrati, ſſimrati, mor. ſſmýrati.

Kräbe, f. kroſna, ſ. Krächze.

Krach, m. třeſk, třaſk, praſk; es that einen Krach, třeſklo, zatřeſklo, zatřaſklo.

Krachen, v. n. praſkati, praſſtěti, mor. rochati, rochnauti; das Eis kracht, led praſſtj; das Geſchütz kracht, zbraň, dělo bauchá; laß krachen, ſpuſť! bauchni! Das Krachen, praſkánj, třeſſtěnj, třeſkot, třeſknutj; mor. rochánj.

Kracher, m. třeſknutj, ſ. Krach.

Krächzen, v. n. von Raben, krkati, krokati; von Krähen, kwákati; von Schweinen, krochtati; von Menſchen, hekati. 2) lkáti, kwjliti. Das Krächzen, krkánj, krokánj, kwákánj, hekánj. 2) lkánj, kwjlenj.

Krächzen, m. die Krächze, kroſna, krůſna.

Krächzenträger, m. Krackſenmann, kroſnář.

Krack, m. geſkyně, dolina.

Kracke, f. herka. 2) fakáně.

Krackſeln, v. n. lezti, drápati ſe; mor. ſſplhati.

Kraft, f. die Kräfte, ſýla, mor. wláda, vis, robur, vires; er iſt noch bey Kräften, geſſtě ge při ſýle; von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften kommen, zotawiti ſe. 2) mocnoſt, moc, der Kräuter, der Seele, mocnoſt bylin, duſſe. 3) kraft meines Amtes, mocý ſwého auřadu.

Kraft-, ſyljcý, poſylňugjcý; die Kraftbrühe, ſyljcý poljwka.

Kräftig, adj. ſylný; mocný; kräftiger Wein, ſylné, kořenaté wjno. 2) kräftige Fürbitte, mocná přjmluwa. 3) platný, validus; dieſer Vertrag iſt nicht kräftig, ta ſmlauwa neplatj. adv. ſylně, mocně.

Kräftigen, v. a. twrditi, vtwrditi.

Kraftlos, adj. bez ſýly, mor. bez wlády, ochablý, zemdlený; ich bin vom Gehen ganz kraftlos, od chůze gſem celý ochablý, mdlý; kraftloſe Rede, mdlá, ſlabá řeč; kraftlos werden, ochabnauti. 2) unkräftig, neplatný.

Kraftloſigkeit, f. neſtatečnoſt, ochabloſt 2) neplatnoſt.

Kraftmehl, n. Stärkmehl, ſſkrobowá mauka, ſſkrob.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání