Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kraut – Kreiſchen

Kraut, pl. Kräuter, bylina, zelina, herba; dim. das Kräutchen, Kräutlein, bylinka, zelinka; die Kräuter, Wurzelkräuter, kořenj. 2) der Kohl, zelj, sl. kapuſta, olus, 336 braſſica; dim. zeljčko. 3) Die Blätter, nať, ſtrbaulj; die Möhre hat ein ſchönes, grünes Kraut, mrkew má pěknau zelenau nať. 4) fig. ein ſchönes Kräutchen, pěkný kwjtek, čiſtý kwjtek, dobré zelj, dobrá kopa.

Kraut-, zelnj, zelný, olitarius; der Krautmarkt, zelný trh.

Krautblatt, n. chráſt, zelný lupen, frons; collect. chráſtj, lupánj.

Kraute, f. pletj.

Krauteiſen, n. koſyčka; kružádko.

Krauten, v. a. pljti, pléti.

Kräuter, m. zelinář, zelnjk, olitor.

Kräuter-, bylinný, z bylin; das Kräuterbad, bylinná lázeň; die Kräuterſuppe, bylinná poljwka; der Kräuterwein, bylinné, kořenné wjno, mor. zelinkowé wjno.

Kräuterbuch, n. bylinář, herbář, herbarium.

Kräuterfrau, f. Kräuterweib, kořenářka, bylinářka.

Kräuterkenner, m. bylinář, kořenář. Die —inn, bilinářka bylinářka .

Kräuterkunde, f. bylinářſtwj.

Kräutermann, m. Kräutler, bylinář, kořenář.

Kräuterreich, n. bylinſtwo, regnum vegetabile.

Krautfeld, n. zelniſſtě, mor. zelnice, sl. kapuſtnice.

Krautgarten, m. zelnice.

Krauthacke, f. krace, motyčka, okopáwačka, kňowatka, mor. kopáč. 2) okopawánj zelj.

Krauthaupt, n. hláwka; ein weiches, chowjt, m.

Krauthobel, m. kružadlo, kruhadlo.

Kräutig, n. nať, ſtrbaulj. 2) beylj, ſ. Unkraut.

Krautmännchen, n. haſtroš, ſtraſſák, ſtraſſidlo.

Krautpflanze, f. hlawatice, mor. & sl. přjſada.

Krautrube Krautrübe , f. tuřjn, dumljk.

Krautſalat, m. hláwkowý ſalát.

Krautſtampfe, f. der Krautſtößer, ſekáč, ſſťuchadlo.

Krautſtengel, m. Strunk, koſſťál, mor. & sl. hlaub, hlaubek, coll. hlaubj, ſtipes, L.

Krautſuppe, f. zelná poliwka, sl. kyſel, m. kyſelo.

Krauttalke, f. zelnjk.

Krautwaſſer, n. zelná woda, mor. zelnice, Han. ſſťawa.

Krautwurm, m. ležák.

Kreatur, f. ſtwořenj, twor. 2) im verächtlichen Verſtande, ſtwůra.

Krebs, m. rak, cancer; dim. das Krebschen, Krebslein, ráček; ein junger Krebs, ráče; das Krebsweibchen, račice.

Krebs-, račj, cancrinus; die Krebsbutter, račj máſlo; die Krebsſchale, račj ſſkořepina.

Krebsauge, n. Krebsſtein, račj oko; pl. ol. žernowky rakowé, rakuwky, mor. žernůwky, sl. rakowičky, rakowiny.

Krebſeln, v. n. račinau páchnauti, woněti .

Krebſen, v. a. raky chytati; krebſen gehen. , na raky gjti.

Krebsgang, m. račj lezenj; fig. ſeine Sachen gehen den Krebsgang, geho wěcy gdau zpět, naſpátek nazpátek .

Krebsgeruch, m. račina.

Krebſicht, adj. Krebsartig, rozgjdawý, rozžjrawý, rakowitý.

Krebsreuſe, f. petrljk.

Krebsſchere, f. klepeto, chela.

Kreide, f. křjda, creta; mit doppelter Kreide ſchreiben, připſati, připiſowati; auf Kreide zehren, na dluh žiwu býti. Kreidenweiß, bjlý gako křjda.

Kreiden, v. a. křjditi, křidowati, pokřidowati, creta linire.

Kreidenerde, f. křidowá země.

Kreidicht, adj. křidowatý.

Kreis, m. kolo, okrſſlek, obor, okolek, kotauč, circulus; dim. kolečko. 2) bey Ritterſpielen, okol . 3) fig. Der Erde, der Erdkreis, okrſſlek země, zemſký, orbis. 4) des Landes, krag, sl. widěk, circulus; districtus; der bechiner Kreis, Bechyňſký krag.

Kreis-, kragſký; das Kreisamt, kragſký auřad; der Kreisbothe, kragſký poſel; die Kreisſtadt, kragſké měſto.

Kreisabſchied, m. kragſký nález.

Kreiſchen, v. n. ſſkwařiti ſe, prſkati, frigere, cruscire. 2) ſkučeti, ſkuhrati. 3) wřeſſtěti; das Kreiſchen, ſkuhránj, wřeſſtěnj.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání