Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Kriechen – Kröpel

Kriechen, v. n. irr. ich kroch, bin gekrochen, lézti, sl. lazyti, plazyti ſe, repere; auf allen vieren, čtwermo lézti; gekrochen kommen, přilezti; ein kriechendes Thier, zeměplaz, reptile. 2) von Schnecken, plj 338 žiti ſe. 3) Aus dem Eye, ljhnauti ſe. 4) fig. das Tuch kriecht ein, ſukno ſe ſrážj. 5) vor einem kriechen, kořiti ſe před někým; eine kriechende Seele, ein Kriecher, podlezáček.

Krieg, m. wálka, wogna, bellum; Krieg führen, wálčiti, bogowati; in den Krieg ziehen, do pole táhnauti; Krieg verurſachen, wálku pozdwjhnauti; ein Land mit Krieg überziehen, wálku na zemi vwaliti; in den Krieg gehen, na wognu, za wogáka ſe dáti.

Kriegen, v. n. wáleti, wálčiti, bogowati. , bellare. 2) doſtati, doſáhnauti, popadnauti, accipere; du wirſt Schläge kriegen, doſtaneš weypraſk, budeš bit.

Krieger, m. bogownjk, wálečnjk, bellator; die —inn, wálečnice, bogownice, bellatrix.

Kriegeriſch, adj. bogowný, wálečný, bellicosus; adv. bogowně, wálečně.

Kriegs-, wogenſký, woganſký, wálečný, bellicus, militaris; das Kriegsrecht, wogenſké práwo; die Kriegsrüſtung, wálečné přjprawy; das Kriegsvolk, wálečný lid, copiæ militares.

Kriegsdienſt, m. wogenſká ſlužba; in Kriegsdienſten ſtehen, na wogně býti.

Kriegserklärung, f. wypowěděnj wálky.

Kriegsgefangene, der, gatý, zagatý (w bogi).

Kriegsgott, m. bey den alten Slawen, ſwatowjt.

Kriegsheer, n. wogſko, ol. wog, lid wálečný, exercitus.

Kriegsheld, m. rek (w bogi), hrdina, heros; die —inn, rekyně, hrdina.

Kriegsknecht, m. dráb, knecht.

Kriegskunſt, f. vměnj wogenſké.

Kriegsmann, m. wálečnjk, bogownjk, wogák.

Kriegsrath, n. wogenſký ſněm; wogenſká rada.

Kriegsweſen, n. woganſtwj; wálečné wěcy.

Krimpen, 1. v. n. ſrazyti ſe, ſrážeti ſe. 2. v. a. das Tuch, ſukno do wody, do preſu dáti.

Kringel, m. precljk.

Krinitz, m. křiwka, ſ. Grünitz.

Krinne, f. žlábek, žljbek, krně.

Krippe, f. ein Flechtwerk, hradba, plot, oplotec; zágezek; zábřezek. 2) im Stalle, žlab; geſle, pl. Dim. das Krippchen, Kripplein, geſličky, præsepe.

Krippen, v. a. oplotcem, zágezkem ohraditi, oplotiti.

Krippenbeiſſer, m. Barngrolzer, krkáč.

Krippenreiter, m. kobylkář.

Kriſpelholz, n. licnj dřewo.

Kriſpeln, a. v. v. a. ljciti kůži, ſtrogiti do třjſla.

Kritiſiren, v. a. rozſuzowati. 2) im verächtlichen Sinne, walchowati, ſtjhati.

Kritzeln, v. a. ſſkrábati, ſſkrtati. Das Kritzeln, ſſkrtánj. Der Kritzler, ſſkrabák, ſſkrtač, ſſkrták.

Kröbs, m. ohryzek, ſ. Griebs.

Krokel, m. der Fallbaum, ſpád.

Krokodill, m. krokodyl, kokodryl, ol. oſtrowid, lacerta crocodillus, L.

Krollen, v. n. Krolzen, klochceti, tokati; der Birkhahn krollet, tetřjwek klochce; der Auerhahn krolzet, tetřew hluchý toká.

Krollerbſe, f. náwara.

Kron-, koruny, od koruny: Kronbeamter, auřednjk koruny; Kronerbe, dědic koruny.

Krone, f. koruna, wěnec, corona; dim. das Krönchen, Krönlein, korunka. 2) die Platte der Geiſtlichen, pleš, tonsura. 3) der Bäume, koš, koruna. 4) an einer Buchdruckerpreſſe, klobauk. 5) am Bienenſtocke, hlawjk. 6) fig. ozdoba, okraſa, koruna.

Krönen, v. a. korunowati, wěncem ozdobiti; ein gekröntes Haupt, korunowané knjže; ein gekrönter Ehemann, rohaun, rohonoš.

Krongehörn, n. koruna gelena.

Krongut, n. králowſké, kamerálnj panſtwj.

Kronleuchter, m. luſtr, korunjk ?

Kronprinz, m. dědičné knjže koruny, t. g. králowſtwj.

Kronrad, n. Kammrad, palečnj kolo.

Krönung, f. korunowánj, vulgo korunowacý.

Kröpel, Kropf, m. watrſek, roſſtj, roždj. 2) ſkrček.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání