Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Anführen – Angelegen

36

Anführen, n. —ung, f. přiwedenj, přjwod, adductio; přiwáženj; přiwezenj, advectio; nawedenj, vwedenj, inductio, inſtitutio; náwod, podwedenj, podwod, fraudatio; přiwádenj přiwáděnj , vwozowánj, citatio.

Anführer, m. wůdce, půwodce, dux.

Anfüllen, v. a. naplniti, nacpati, nadjwati, implere, fareire farcire ; ſich anfüllen, přeplniti ſe, přecpati ſe, přegjſti ſe. Anfüllung, f. nacpánj, naplněnj, přeplněnj, nadjwánj.

Anfurt, f. přjſstaw, přjwoz, ſtanowiſſtě.

Angabe, f. proneſſenj, vdánj, indicatio, delatio, indicium. 2) zawdánj, základ, záwdawek, záwdanek, arrha. 3) nawrženj, předloženj, vkaz, deſigantio.

Angaffen, v. a. lelkowati, zewlowati.

Angebäude, n. přjſtawek, přjbudek.

Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.

Angeben, n. Angebung, f. ſ. Angabe.

Angeber, m. vkazatel, index. 2) vdawač, vdawatel, žalobnjk, delator. 3) náſtrůgce, půwodce, půwod, auctor, inventor.

Angebinde, n. wázané, wázanj, dar na ſwátek, donum onomaſticum.

Angeblich, adj. tak řečený, domnělý, prawený, adv. angeblicher Maßen, gakž ſe prawj.

Angebohren, partic. paſſ. přirozený, přiſtwořený, wſátý, ingenitus, innatus.

Angeboth, n. podáwánj, proceněnj.

Angedeihen laſſen, propůgčiti, vděliti.

Angedenken, n. ſ. Andenken.

Angeerbt, zděděný, ſ. Anerben.

Angehänge, Angehenke, n. přjwěſek, záwěſek, appendix, penſile.

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Angehend, adj. naſtáwagjcý, začjnagjcý ſe, incipiens; bey angehendem Abend, před ſamým wečerem; ein agehender Schüler, nowáček, tiro.

Angehenke, n. ſ. Angehänge.

Angehören, v. n. náležeti, patřiti, přináležeti, pertinere ad aliquem.

Angehörig, adj. náležjcý, patřjcý, přináležjcý; meine Angehörigen, mogi domácý, přjbuznj, mei, propinqui mei.

Angeifern, v. a. poſliniti, vplwati, zaſlintati.

Angel, f. plur. —n, vdice, hamus. Angelchen, n. vdička, hamulus. 2) ſtežegeweřegný hák, cardo, ſ. Thürangel. Eine Thür aus den Angeln heben, dwéře wypáčiti, wyſaditi. Zwiſchen Thür und Angel ſeyn, mezy dwéřmi a odřwjm býti, newědět co ſobě počjti, inter malleum & incudem.

Angelangen, v. n. dogjti, přigjti, ſ. beſſer anlangen.

Angeld, n. božj penjz, záwdanek, záwdawek, základ, arrha.

Angelegen, ſ. Anliegen. Sich etwas angelegen ſeyn laſſen, o něco dbáti, pečowati, ſtarati ſe.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání