Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Leibesfrucht – Leid

15

Leibesfrucht, f. plod, zárodek, foetus; unzeitige —, nedochůdče.

Leibesſorge, f. péče o tělo.

Leibfall, m. odaumrť.

Leibfarbe, f. pleť, f; .; tělná barwa. 2) neymilegſſj barwa.

Leibfrohne, f. S. Leibdienſt.

Leibgedinge, n. žiwotnj, wěčné wěno.

Leibgedingſtadt, f. wěnné, wěnnj měſto.

Leibgurt, m. popruh.

Leibgürtel, m. pás, zona, cingulum.

Leibhaft, adj. těleſný, adv. —ně, corporalis. Sie iſt der leibhafte Teufel, ona ge wtělený ďábel.

Leibig, adj. macatý, tělnatý. adv. —tě.

Leiblich, adj. těleſný; ein leiblicher Eid, těleſná přjſaha. 2) wlaſtnj, ein leiblicher Bruder, wlaſtnj bratr, frater germanus; leibliche Kinder, wlaſtnj děti, proles legitimæ.

Leiblos, adj. beztělný.

Leibſchaden, m. der Bruch, průtrž, hernia.

Leibſtuhl, m. nočnj, záchodnj ſtolice.

Leibwurm, m. hljſta, hljſſť, ſſkrkawka.

Leibzucht, f. wýměnek, wýtažek.

Leich, m. von Fiſchen, potěr; von Fröſchen, žabj weyce, žabiny; sl. žabokřeky.

Leichdorn, m. kuřj oko, řit; holaubě, helos.

Leiche, f. mrtwé tělo lidſké, vmrlec, vmrlčina, mrtwola, cadaver; die Leiche ankleiden, mrtwého ſtrogiti. 2) pohřeb, funus, funus. 3) třenj ryb.

Leichen, v. n. ſich ſtreichen, třjti ſe; das Leichen der Fiſche, třenj ryb.

Leichen-, pohřebnj, funebris; die Leichenfackel, pohřebnj pochodně; die Leichenpredigt, pohřebnj kázanj, der Leichenwagen, pohřebnj wůz. 2) vmrlčj, cadaverosus; die Leichenfarbe, vmrlčj barwa; der Leichengeruch, vmrlčj ſmrad, — puch, vmrlčina.

Leichenbegängniß, n. die Leichenbegleitung, pohřeb, průwod, funus.

Leichenbitter, m. zwáč na pohřeb.

Leichenſtein, m. hrobnjk, hrobowý kamen.

Leichenträger, m. noſyč mrtwých k hrobu.

Leichentuch, n. přjkrow, pokrow.

Leichnam, m. mrtwé tělo, S. Leiche.

Leicht, adj. lehký, lehek, levis; ſehr leicht, lehaučký; leicht von Füßen, rychlonohý. 2) ſnadný, facilis, ſehr leicht, ſnadničký, adv. lehce, ſnadně.

Leichte, f. S. Leichtigkeit.

Leichteich, m. S. Streichteich.

Leichtern, v. a. lehčiti, polehčiti, S. Erleichtern.

Leichtfertig, adj. lehkowážný, lehkomyſlný, adv. —ně.

Leichtfertigkeit, f. lehkowážnoſt, lehkomyſlnoſt.

Leichtfüßig, adj. lehkonohý, rychlonohý.

Leichtgläubig, adj. lehkowěrný, credulus. adv. —ně.

Leichtgläubigkeit, f. lehkowěrnoſt, credulitas.

Leichthin, adv. běžně, lecgaks, ledabylo.

Leichtigkeit, f. lehkoſt, levitas. 2) ſnadnoſt, facilitas.

Leichtlich, adv. lehce, ſnadně.

Leichtſinn, m. die Leichtſinnigkeit, lehká myſl, lehkomyſlnoſt, lehkowážnoſt, levitas animi.

Leichtſinnig, adj. lehkomyſlný. adv. —ně.

Leichzeit, f. třenj ryb.

Leid, adv. ljto, žel, sl. žal; es iſt mir herzlich leid, geſt mi toho ſrdcem ljto, — žel

Leid, n. ljtoſt, hoře, n. žaloſt, zármutek, dolor, mœror; einem ein Leid thun, někomu vbljžiti, vſſkoditi; ſich ein Leides thun, zabiti ſe, o žiwot ſe připrawiti; Leid tragen, žaloſtiti, rmautiti ſe, žaloſt mjti; vor Leid ſterben, ljtoſtj, hořem vmřjti; im Leide gehen, in der Trauer, ſmutek néſti.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání