Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Mehlicht – Meiſchkrücke

39

Mehlicht, adj. maučkowatý.

Mehlig, adj. maučnatý, maučný, farinosus.

Mehlkäfer, m. maučný brank brauk . Tenebrio Lin.

Mehlkaſten, m. maučnice, maučná truhla, mor. žiġle.

Mehlkleiſter, m. kley z mauky, maučný.

Mehlkraut, n. kozýbrádka, Spiraea ulmaria Lin.

Mehlmeiſe, Mählmeiſe, f. mlynářjček, ſſjdlo, Parus caudatus Lin.

Mehlmutter, f. námel, S. Mutterkorn.

Mehlthau, m. rez, albigo.

Mehlzeug, n. hranice.

Mehr, adv. wjce, wjc. adj. wětſſj; mit mehrerer Aufmerkſamkeit, s wětſſj pozornoſtj. 2) ein mehreres, wjce, wjc, plus; mehrere, wjce gich, wětſſj počet gich. Der Mehrſte, S. der Meiſte.

Mehren, v. a. množiti, rozmnožiti, rozhogniti. Das Mehren, die Mehrung, množenj.

Mehrentheils, adv. wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Mehrer, m. množitel; Mehrer des Reichs, rožmnožitel rozmnožitel řjſſe.

Mehrheit, f. wětſſj počet.

Mehrmächtig, adj. mnohokrátý, wjcekrátý, čaſtěgſſj.

Mehrmals, adv. mehrmal, mehr Malen, wjcekrát, čaſtěgi.

Mehrung, f. reyha, rýha.

Meiden, v. n. irr. ich mied, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe, warowati ſe, ſtraniti ſe, ſſtjtiti ſe, vitare; leide, was du nicht meiden kannſt, kde nemůžes nemůžeš přeſkočiti, podlez. Das Meiden, die Meidung, wyſtřjhánj, warowánj.

Meier, Meierich, m. Das Meierkraut, kuřjmor, Quagalis Annagallis arvensis Lin. 2) S. Labkraut.

Meier, m. dwořák, ſſaffář, ol. ratag, villicus. Die —inn, ſſaffářka, dwořačka.

Meierey, f. Meiergut, n. Meierhof, m. dwůr. 2) ſtatek, žiwnoſt.

Meierkraut, n. řepná nať.

Meile, f. mjle, milliarium. dim. das Meilchen, milka. Meilenlang, adj. na mjli dlauhý.

Meilenzeiger, m. milnj ſlaup, milnjk ?

Meiler, m. miljř, hromoda hromada . Meiler-Kohlen, miljřſké vhlj.

Meilerſtätte, f. vhelniſſtě.

Mein, interj. medle! milý brachu, milá brachu, bláhowey, bláhowá; blaude, blaudku, holečku.

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Meineid, m. křiwá přjſaha, perjurium. 2) zruſſenj přjſahy.

Meineidig, adj. křiwopřjſežný, perjurus; ein meineidiger Menſch, křiwopřjſežnjk.

Meinen, v. n. mjniti, mnjti, myſliti, zato mjti, domnjwati ſe, putare, existimare; mein ich, trwám, tuſſjm.

Meiner, S. Mein 3.

Meinethalben, Meinetwegen, Meinetwillen, adv. pro mne; třebas.

Meinige, der, die, das, adj. můg, má, mé; die Meinigen, mogi; ich habe das Meinige gethan, vdělal ſem ſwau wěc.

Meinung, f. mjněnj, zdánj. 2) ohled, aumyſl.

Meiſch, m. beym Brandweinbrennen, zápara; im Bräuhauſe, rmut, huſtý.

Meiſchbottich, m. wyſtiracý kád.

Meiſchen, v. a. karbowati. Das Meiſchen, die Meiſchung, karbowánj.

Meiſchkrücke, f. karbowačka.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání