Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Menge – Merz

Menge, f. množſtwj, ſýla, mnoho, moc, hognoſt, eine Menge Menſchen, množ 41 ſtwj lidu, lidſtwo; — Pferde, koňſtwo; — Ochſen, wolſtwo; Vögel, ptactwo; — Fiſche, rybſtwo. @

Mengeln, v. n. hokynařiti.

Mengelwurz, n. koňſký ſſťowjk, Lumex Rumex acutus Lin.

Mengen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; dem Pferde das Futter mengen, koňowi obroku namjchati. 2) fig. ſich in alles mengen, do wſſeho ſe mjchati, pléſti ſe, plichtiti ſe, mor. plantati ſe.

Menger, m. hokynář; die —inn, hokyně.

Mengkorn, u. n. ſměſka, ſměſyce.

Mengſel, n. mjſſenice, ſměſyce, hakmatilka.

Mennig, m. minyum, minium.

Menſch, m. člowěk, homo; die Menſchen, lidé; dim. člowjček; Menſchwerden, wtěliti ſe, incarnari; es iſt kein Menſch zu Hauſe, žiwá duſſe nenj doma, ani křjſtka (ſſkřjtka) nenj doma.

Menſch, n. děwka, děwečka, mor. roba, ancilla.

Menſchen-, člowěčj, hominis; humanus; der Menſchenkopf, hlawa člowěčj; der Menſchenkoth, člowěčj leyno, člowěčinec. 2) lidſký, humanus; das Menſchenblut, krew lidſká; der Menſchenfreund, přjtel lidſký; — Feind, nepřjtel lidſký; — Geboth, přjkázanj lidſké. 3) lidj; der Menſchenhüter, ſtrážce lidj; der Menſchenhaß, nenáwiſt lidj; der Menſchenhaſſer, nenáwiſtnjk lidj.

Menſchenalter, n. wěk, ſtářj člowěka.

Menſchendieb, m. S. Menſchenräuber.

Menſchenfleiſch, m. člowěčina, člowěčj maſo.

Menſchenfreſſer, m. lidožraut, lidoged.

Menſchenfreundlich, adj. wljdný, přjwětiwý.

Menſchengeruch, m. člowěčina.

Menſchenliebe, f. láſka k lidem, lidſká.

Menſchenraub, m. lidokrádež, lidj krádež.

Menſchenräuber, m. lidokrádce, lidj krádce.

Menſchenſcheu, adj. ſſtjtliwý, ſtydlawý, oſteychawý.

Menſchheit, f. člowěčenſtwj; humanitas. 2) lidſtwj.

Menſchlich, adj. lidſký, humanus, adv. lidſký lidſky , po lidſku, wljdně.

Menſchlichkeit, f. lidſtwj, lidſkoſt, wljdnoſt, humanitas.

Menſchwerdung, f. wtělenj, incarnatio.

Mergel, m. ſljn, S. Märgel.

Meridian, m. polednj kruh, polednjk ?

Merk, n. známka, znamenj.

Merkbar, adj. znatedlný, mor. značný, S. Merklich.

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.

Merklich, adj. znamenitý, notabilis; merklicher Schaden, znamenitá ſſkoda. 2) znalý, co ge znáti; patrný; es iſt kaum merklich, ſotwa znáti; um ein Merkliches, o poznánj; adv. znamenitě; znale, patrně.

Merkmahl, n. znamenj, signum.

Merkur, m. der Planet, dobropán, Mercurius.

Merkwürdig, adj. paměti hodný.

Merkwürdigkeit, f. wěc paměti hodná; pamět.

Merkzeichen, n. znamenj; pamětnj znamenj.

Merle, f. kos, Merula.

Mertel, malta, S. Mörtel.

Merz, m. březen, S. März.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání