Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Rathen – Raubbiene

Rathen, v. a. irr. du räthſt, ich rieth, gerathen, imperat. rathe, hádati; Rathe, was iſt das? hádey co to geſt? ſie riethen auf ihn, hádali na něg. 2) raditi, consulere; etwas rathen, něco raditi; wem nicht zu rathen iſt, dem iſt auch nicht zu 110 helfen, kdo chce kam, pomozme mu tam; der wußte ſich gut zu zu rathen gut zu rathen , s dobrau, ſe zlau poradil, potázal. 3) fig. pomocy; damit iſt mir nicht gerathen, tjm mi nenj ſpomoženo; geſchehenen Dingen iſt nicht zu rathen, co ſe ſtalo, odeſtáti ſe nemůže. 4) Gerathen, vžitečný; ich halte es für gerathen, ſaudjm za vžitečné.

Rathfragen, v. a. ptáti ſe, tázati ſe o radu.

Rathgeber, m. rádce; die —inn, rádkyně.

Rathhaus, n. radnj dům, rathauz.

Räthlich, adj. ſpořiwý, ſſetrný.

Rathlos, adj. bezradný.

Rathmann, n. m. S. Rathsherr.

Raths-, radnj; das Rathsbuch, radnj knjha; die Rathsperſon, radnj oſoba.

Rathſam, adj. ſkrowný; ſpořiwý, ſſetrný. 2) rádný; es iſt nicht rathſam, nenj rádno; ein rathſames Mittel, proſpěſſný proſtředek; das rathſamſte wäre, wir blieben zu Hauſe, neylepſſj radaby byla, (neyproſpěſſněgiby bylo) kdybychom zůſtali doma.

Rathsbedürftig, adj. rady potřebný.

Rathsſchlag, m. rada, potaz, porazenj, vrazenj.

Rathſchlagen, v. n. raditi ſe, poraditi ſe, radu bráti.

Rathſchlagung, f. porazenj, vrazenj, rada.

Rathſchluß, m. vzawřenj rady. 2) fig. oſud; der Rathſchluß Gottes, vloženj, ſaud božj; božſký oſud.

Rathsdiener, m. radnj ſluha, vulgo Servus.

Räthſel, n. pohádka, hádačka, aenigma, fabella; ein Räthſel aufgeben, dáti hádati; ein R. rathen, pohádku vhodnauti; daß iſt mir ein Räthſel, nepochopugj nepochopugi toho.

Räthſelhaft, k hádánj, nedohadný.

Rathsfähig, adj. způſobný býti radau.

Rathsherr, m. radnj, radnj pán.

Rathsmeiſter, m. přednj radnj, neypředněgſſj w radě.

Ratsſchluß Rathsſchluß , m. radnj wyrčenj, nález, senatus Censultum Consultum .

Rathsſtelle, f. radnictwj.

Rathsſtube, f. radnice; radnj ſwětnice.

Rathstag, m. ſezenj, radnj den, zaſednautj do rady.

Rathsverwandte, n. radnj.

Rathszimmer, n. radnice.

Rätſchänte, f. diwoká kachna.

Ratſche, řehtačka, hrkawka, chřeſtačka; die Klapper, klepačka.

Ratſchen, v. n. chřeſtati.

Ratteln, v. n. chřeſtati. 2) v. a. podſýwati.

Rattern, v. n. hrkati, rachotiti.

Ratz, m. plch, glis. 2) tchoř, mustela.

Ratze, f. německá myš, sl. potkan, Mus Rattus Lin.

Rätzel, n. S. Räthſel.

Rätzen, v. n. wřeſſtěti, wřjſkati.

Ratzenfalle, f. paſt na německé myſſi.

Ratzenfänger, m. myſſař.

Ratzengift, n. myſſák.

Ratzenpfeffer, m. wſſiwec, Stachys sylvatica Lin.

Ratzenpulver, n. práſſek pro německé myſſi.

Raub, m. přjtrž, chwjlka; nur auf den Raub, něco gen na přjtrž dělati. 2) fig. laupež, ol. plen, rapina; auf den Raub ausgehen, na laupež wygjti; von dem Raube leben, laupežj ſe žiwiti; einer Jungfrau, vnos.

Raub-, drawý; der Raubvogel, drawý pták, drawec. 2) laupežnj; das Raubſchloß, laupežnj hrad, zámek. 3) laupežnický; das Raubſchiff, lapežná, laupežnická lodj.

Raubbegierde, f. Raubbegier, f. laupežiwoſt.

Raubbegierig, Raubgierig, adj. laupežiwý, laupeže chtiwý.

Raubbiene, f. zloděgka, fucus.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání