Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Rauben – Raufbold

Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.

Räuber, n. m. laupežnjk, praedo. 2) lupič, raptor; der Ehre, lupič cti; die —inn, laupežnice; lupička. 3) Am Lichte, zloděg. 4) am Baume, wlk. S. Straßenräuber @.

Räuberey, f. laupežſtwj, laupežnictwj; Räuberey begehen, laupežiti, laupežnictwj prowozowati.

Räubergeſindel, n. lotrowina, petrowſſtina.

Räuberiſch, adj. laupežnický.

Raubgeflügel, n. drawſtwo.

Raubgier, f. S. Raubbegierde.

Raubneſt, n. peleš lotrowſká, laupežnj hnjzdo.

Raubſchütz, m. pytlák, pytlář, sl. žiwáň; einen Raubſchütz abgeben, pytlačiti.

Raubſucht, f. laupežnoſt, laupežiwoſt.

Raubthier, n. drawé zwjře.

Rauch, adj. koſmatý, chlupatý, huňatý.

Rauch, m. kauř, deym, fumus; einen Rauch geben, kauřiti; Fleiſch in den Rauch hängen, maſo vduti vditi , do komjna zawěſyti; im Rauche aufgehen, obrátiti ſe w kauř; nach Rauch ſchmecken, ſmudnauti, přiſſtjrati ſe; ſmudlým býti.

Rauchaltar, m. oltář zápalu.

Rauchapfel, m. S. Stachapfel.

Rauchbeere, f. chlupáček; Ribes Grossularia (hirsuta) ? Lin.

Rauchbüche, f. habr, ol. hrab.

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.

Raucher, n. kuřič.

Räucherer, m. kadič, kaditel.

Räucherig, adj. začažený, začadlý.

Räucherkerze, f. trocyſſek, frantiſſek.

Räuchern, I. v. n. kauřiti, zakauřiti, fumigare. 2) v. a. kaditi, suffire; dem Herrn räuchern, hoſpodinu kauřiti. 3) vditi; Fleiſch rauchen, maſo vditi.

Räucherung, f. kauřenj, kazenj (kaděnj); vzenj

Rauchfang, m. komjn, dymnjk.

Rauchfanggeld, n. podymné, focagium.

Rauchfangkehrer, m. komjnjk.

Rauchfuß Rauchfaß , n. kadidlnice, kaditedlnice, thuribulum turibulum .

Rauchfaß Rauchfuß , m. rauſňák, Lagapus Lin.

Rauchfüßig, adj. rauſný.

Rauchgar, adj. po kožiſſnicku wydělaný.

Rauchhafer, m. ſmětak. (owſýř.)

Rauchhandel, m. kožeſſnictwj.

Rauchhändler, m. kožeſſnjk; kožeſſinář.

Rauchholz, n. neokleſſtěné dřjwj.

Rauchhuhn, n. deſátkowá ſlepice w Saſých.

Rauchig, adj. čadiwý.

Rauchkammer, f. dymnice.

Rauchkohle, f. hlaweň.

Rauchloch, n. capauch, ſopauch.

Rauchpfanne, f. S. Rauchfaß.

Rauchſchwalbe, f. wlaſſtowice, laſſťowka, Hirundo rustica Lin.

Rauchtobak, m. kuřlawý tabák.

Rauchwerk, n. bey den Jägern, ſrſtnatá drawá zwěř. 2) kožeſſina, pelles. 3) kadidlo, thus tus . 4) kleſt.

Rauchwerken, v. a. kleſtiti (ſtrom).

Raude, f. ſtrup, crusta.

Räude, f. praſſiwina; sl. praſſina, scabies; die Krätze, ſwrab, chraſty.

Räudig, adj. praſſiwý, scabiosus; krätzig, ſwrabowitý, chraſtawý, chraſtlawý.

Räudigkeit, f. praſſiwoſt.

Raufbold, m. rwáč, práč.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání