Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Anſpühlen – Anſtellen

48 Anſpucken, ſ. Anſpeyen.

Anſpühlen, 1. v. n. přitekati, adluere. 2. v. a. naplawiti, připlawiti, adluendo advehere. Anſpühlung, f. náplaw, naplawenj, připlawenj, adluvio.

Anſtalt, f. chyſtánj, hotowenj, opatřenj, přjprawa, ſtrogenj, adparatus, cura. Anſtalt machen, chyſtati, hotowiti, připrawowati, ſtrogiti, parare; obſtarati, opatřiti, curare. 2) ſpořádánj, vſpořádánj, vſtanowenj, zřjzenj, inſtitutum.

Anſtämmen, v. a. opřjti, podepřjti, podpjrati, zpodpjrati, zpoléhati na něco, adniti, inniti. 2) ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, niti. Anſtämmung, f. ſnaženj, ſnažnoſt, wynaſnažowánj, niſus.

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Anſtändig, adj. způſobný, (ſſikowný), aptus. 2) náležitý, přjſluſſný, conueniens, decorus. 3) přjhodný, wděčný, whodný, acceptus, gratus. adv. způſobně, (ſſikowně), náležitě, přjſluſſně, přjhodně, wděčně, wděk, whod; das iſt mir nicht anſtändig, to mi nenj whod.

Anſtändigkeit, f. náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor.

Anſtandsbrief, m. poklidnj liſt, přjročj.

Anſtarren, v. a. tuze hleděti, vpřjti oči.

Anſtatt, an Statt, mjſto, na mjſtě, na mjſto, loco, pro; anſtatt des Vaters, mjſto Otce, loco patris.

Anſtaunen, v. a. s vžaſnutjm, s podiwenjm hleděti na něco.

nſtechen, v. a. pobádati, pobůſti, popjchati, popichowati, vbodnauti, vpichnauti, zabodnauti, zabůſti, pungere. 2) dotjrati, dotýkati ſlowy, pjchati, popichowati, perſtringere verbis. 3) nabodnauti, načjti, narypnauti.

Anſtecken, v. a. naſtrčiti. 2) připichnauti, připnauti; den Degen, meč připáſati, accingere. 3) rozpáliti, rozſwjtiti, , rozſwjtiti, zapáliti, zažžjti, accendere, incendere. 4) načepowati, načjti. 5) nakazyti, nakwaſyti, naprzniti, poruſſiti, inficere.

Anſteckend, adj. nákažčiwý, nákažliwý.

Anſteckung, f. naſtrčenj; připichnutj, připnutj; rozpálenj, rozſwjcenj, rozžženj, zapálenj, zažženj; načepowánj, načetj; nákaza, nakaženj, nakwaſſenj, naprzněnj, poruſſenj.

Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.

Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.

Anſtellen, n. —ung, f. poſtawenj, přiſtawenj; poſtawenj, vſtanowenj, vſtawenj; doſazenj, poſazenj, ſázenj, doſazowánj, vſtawowánj na auřad.

Anſtemmen, ſ. beſſer Anſtämmen.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání