Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Schade – Schäferſpiel

148

Schade, m. pl. Schäden, I. kaz, wada; am Auge, am Fuße haben, wadu, boleſt na oku, na noze mjti. 2) rána; ein friſcher Schade heilet leicht, čerſtwá rána brzo ſe hogj, zahogj. 3) auraz; Schaden machen, zu Schaden kommen, k aurazu přigjti. 4) ſſkoda, damnum; Schaden leiden, trpěti, wzýti ſſkodu; Schaden leiden, ſſkodowati, damnum sustinere; durch Schaden klug werden, pozdě bycha honiti; fremder Schade macht ihn klug, když owcy ſtřihau, koze řit lupá prov. 5) Interj. ach, Jammer Schade! ach ſſkoda, přeſſkoda; es iſt Schade um ihn, ſſkoda ho. II. S. Aloſe.

Schädel, m. S. Schedel.

Schaden, v. a. ſſkoditi, vbljžiti, vſſkoditi, nocere.

Schadenfreude, f. kazyſwětſwj, radoſt nad cyzý ſſkodau.

Schadenfroh, adj. kazyſwět, radugjcý ſe z cyzý ſſkody.

Schadhaft, adj. chybný, kazowitý, záwadný, vitiosus; ein ſchadhaftes Glas, puklá ſklenice; ein ſchadhaftes Dach, wzchraſſtěná ſtřecha; ein ſchadhaftes Bein, bolawá noha.

Schadhaftigkeit, f. kazowitoſt, wada.

Schädlich, adj. ſſkodliwý, ſſkodný, noxius , damnosus; ein ſchädlicher Menſch, (männl.) ſſkodnjk, ſſkůdce; (weibl.) ſſkodnice; adv. —ě.

Schädlichkeit, f. ſſkodliwoſt.

Schadlos, adj. bezeſſkodný, bezeſſkody. 2) adv. Ich bin nicht ſchadlos, geſſtě nemám ſwých autrat (nákladu) — doma; Jemanden ſchadlos halten, a) někoho bez geho ſſkody čaſtowati, wyčaſtowati. b) geho ſſkodu mu nahraditi.

Schadlosbürge, m. podpůrce.

Schadloſigkeit, f. zachowánj bezeſſkody; nahraženj ſſkody.

Schaf, Schaaf, n. owce, mor. ſtřižka, ovis; dim. das Schäfchen, owčička, oweččka owečka ; fig. koťátka na ſtromě; ein ge örntes Schaf, rožanka, ovis strepsiceros Lin. Ein ausgemerztes, brakyně; ein drehkrankes, owce wrtohlawá; ein einjähriges, männl. zubák, dim. zubáček; weibl. zubkyně, dim. zubkyňka; ein zweyjähriges, owce dwauzubá; ein dreyjähriges, owce dwakrát ſtará, wyrownaná; das nicht gemolken wird, owce galowá, mor. bjra; das im Herbſt zur Welt kömmt, podzymčátko; das Schaf hat gelammet, owce ſe bahnila, obahnila; eine Herde Schafe, owčj braw. 2) fig. Ein rechtes Schaf, hlupec, božj gehňátko, dub, ſproſťák.

Schaf-, owčj, ovinus; die Schafpocken, owčj neſſtowice, der Schafhuſten, owčj kaſſel. 2) owce; das Schaflaub, liſtj pro owce; die Schaflacke, liz pro owce.

Schafampfer, m. zagjčky, Rumex acetosella Lin.

Schafbock, n. beran, aries.

Schafbocken, adj. beranj, arietinus.

Schafböckin, f. kaz.

Schafbockshaut, f. beranice.

Schafbrallen, m. chuchel, chuchwalec we wlně.

Schafegel, m. motolice, fasciola hepatica.

Schafen, adj. owčj; ſchafenes Leder, owčj kůže, owčina.

Schäfer, m. owčák, paſtýř owcý, mor. owčjř. opilio; —inn, f. owčačka, paſtýřka owcý; als Eheweib, owčákowá, uxor opilionis.

Schäfer-, owčácký, paſtýřſký; das Schäferlied, paſtýřſká pjſeň.

Schäferey, f. owčáctwj, paſtýřſtwj. 2) owčárna.

Schäfergedicht, n. paſtýřſká báſeň, owcačka, pol. sielanka, ecloga; ſedlanka.

Schäferhütte, f. koliba.

Schäferiſch, adj. owčácký, paſtýřſký.

Schäferleben, n. paſtýřſké žiwobytj; Schäferleben führen, owčačiti, paſteyřiti.

Schäfern, adj. owčj.

Schäferſpiel, n. paſtýřſká, pastorella.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání