Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Scham – Schändlich

151

Scham, f. ſtud, pudor; die Scham fahren laſſen, ſtudu ſe odřjcy, odwrcy, oprnauti. 2) hanba; mit Scham unten an ſitzen, s hanbau na poſlednjm mjſtě ſeděti. 3) přirozenj, partes genitales; třjſlo, lůno, pubes.

Schambein, n. třjſlnj koſt, os pubis.

Schämel, m. S. Schemel.

Schämen, ſich, v. rec. hanbiti ſe, ſtyděti ſe, pudere; ich ſchäme mich deiner, ſtydjm ſe za tebe, pudet me tui; er ſchämet ſich vor ihr, ſtydj ſe gj. 2) oſteychati ſe, vereri.

Schamglied, n. ſtydký aud.

Schamhaft, adj. ſtudný, ſtydliwý, cudný, oſteychawý, pudens, verecundus; adv. —ě.

Schamhaftigkeit, f. ſtydliwoſt, pudicitia.

Schamhütlein, n. abziehen, ſtudu ſe odřjcy, oprnauti.

Schamkraut, n. ſwinina, choenopodium chenopodium vulvaria Lin.

Schamlos, adj. neſtaudný, necudný, neſtydatý, impudicus; ein ſchamloſer Menſch, necuda, neſtyda, oſtuda, člowěk protřeleho protřelého čela, perfrictae frontis homo.

Schamloſigkeit, f. neſtydatoſt, protřeloſt čela.

Schamroth, adj. ſtudem zardělý; ſchamroth werden, ſtudem ſe zakohautiti, zapeyřiti, zardjti, erubescere; ſchamroth ſeyn, kohautiti ſe, peyřiti ſe; čerwenati ſe, rubere vultu.

Schamröthe, f. zarděloſt, zakohautěnj, zapeyřenj.

Schamſeite, f. ſlabizna, měkotina.

Schamtheile, f. ſtydcý audowé.

Schandbalg, m. necuda.

Schandbar, adj. hanebný, mrzký.

Schandbarkeit, f. hanebnoſt, mrzkoſt.

Schandbube, m. hanebnjk, ohawnjk, padauch, neſſlechetnjk, homo nequam.

Schanddeckel, m. přikrýwka hanby, poklička hanby.

Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.

Schänden, v. a. zohawiti; die Rinde des Baumes, kůru ſtromu; ſein Geſicht, zohyzditi, zohawiti, zpotwořiti, deturpare. 2) fig. a) haněti, zhaněti, vituperare; b) zhanobiti, dehonestare. c) zruſſiti; den Sabbath, ſobotu zruſſiti. d) przniti; eine Jungfrau, pannu zmrhati, zljhati, poruſſiti, přehljdnauti, podſkočiti, ſeinen eigenen Leib, ſwé wlaſtnj tělo zhanobiti, zprzniti.

Schänder, m. hánce. 2) ruſſitel, prznitel. 4) 3) zohawitel.

Schandfleck, m. auhona, poſſkwrna, tabes; einen Schandfleck anhängen, nařknauti, zlehčiti, zecti zlaupiti; ingnominia ignominia afficere; dem ein Schandfleck angehängt iſt, nařčenec.

Schandgedicht, n. hánliwá báſeň.

Schandgeld, n. mrcha penjz.

Schandgemälde, n. hanebný obraz, malowánj.

Schandhure, f. hampeyſnice, necuda, oſtuda; popeněžnice, sl. kurwiſko, prostibulum.

Schändlich, adj. hanebný, turpis; ſchändliches Geſicht, ohawná twář, adv. —ě.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání