Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Schichten – Schiedsrichter

Schichten, v. a. děliti, dividere; die Erbſchaft ſchichten, rozděliti dědictwj; eine Rede in drey Theile ſchichten, řeč na tři djly rozwrhnauti. 2) wrſtwiti, wrſtwowati, tabulare; Holz ſchichten, dřjwj ſklá 160 dati; Getreide ſchichten, obilj wrſtwiti, wrſtwowati.

Schichtholz, n. hraničné dřjwj ?

Schichtig, adj. řadý; fünf- ſechsſchichtig, pěti- ſſeſtiřadý.

Schichtmeiſter, m. ſſichtmiſtr.

Schichtſemmel, wěneček, pletenec.

Schichtweiſe, adv. wrſtwau, wrſtwami.

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Schicklich, adj. náležitý, ſluſſný, přjhodný, způſobný, whodný, conveniens, decorus; adv. —ě.

Schicklichkeit, f. náležitoſt, ſluſſnoſt, přjſluſſnoſt, whodnoſt, decor.

Schickſal, n. oſud, přjpuſta, fatum; ein unglückliches Schickſal, pohroma, sors sinistra.

Schickſam, adj. ſluſſný, přjhodný, adv. —ě.

Schickung, f. poſlánj. 2) Schickung Gottes, božj dopuſſtěnj, zřjzenj, přjpuſta, fatum divinum.

Schiebchen, n. bez.

Schiebebock, m. kolečko, ſamokůlko.

Schieben, v. irr. ich ſchob, habe geſchoben, du ſchiebe. I. v. act. ſtrčiti, ſtrkati, trudere; ſchieb den Tiſch an die Wand, pomkni ſtolem ke zdi, poſtrčiti, poſtrkáwati, poſtrč. 2) ſázeti; Brod in den Ofen ſchieben, chléb do pecy ſázeti. 3) odkládati, differe; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco na dlauhé lokte odkládati. 4) kláſti, rozkládati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, ſich ſchieben, winu rozkládati, ſčjtati, cpáti, kláſti na někoho, culpam conferre in aliquem; einem etwas in das Gewiſſen na ſwědomj kláſti. 5) hráti) ; die Kegel ſchieben, w kuželky hráti, conis ludere. II. v. neut. wrhnauti, házeti; das Thier ſchiebt Zähne, howado wrhne, lauſſtj, zaluſkuge. 2) wzcházeti; die Pflanze hat gut geſchoben, bylina, zroſtlina dobře wzeſſla, wzroſtla. 3) Im gehen ſchieben, ſſaupati.

Schieber, m. ſtrkač, poſtrkáwač. 2) Brodſchieber, chlebná lopota lopata . 3) Ein Dachfenſter, wikýř, impluvium. 4) Ein Ochs, jochař.

Schiebkarrn, m. kotauč, táčka, trakař, currus trusatilis.

Schiebkärrner, m. trakařnjk.

Schiebochs, m. jochař.

Schiebſack, m. kapſář, kapſářka.

Schiebſtange, f. auf dem Schiffe, ſochor. 2) In der Schneidemühle, podawač, podawačka, podáwánj.

Schiebzeug, n. podáwánj.

Schiedsmauer, f. přjčnj zeď.

Schiedsrain, m. hranice.

Schiedsmann, ſ. Seq.

Schiedsrichter, m. rozſudj, ſmluwce, proſtřednjk arbiter.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání