Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Schiedsrichterlich – Schieße

161

Schiedsrichterlich, adj. rozſudnj.

Schiedsſpruch, m. rozſudnj wyřčenj.

Schiedſtein, m. hraničnjk, ſád.

Schief, adj. křiwý, křiwohranný, obliquus; ſchiefer Winkel, křiwý kaut; ſchiefes Maul machen, vſſklebowati ſe; einen ſchiefen Seitenblick machen, na křiwo, koſýřem na někoho pohljdnauti; fig. ein ſchiefes Urtheil, křiwý rozſudek; adv. ſſikmo, poſſikem, poſſikmo, ſſikau, ſſeydrem, ſſeberem, zpoſſika mor. ſſaurem; fig. die Sache geht ſchief, gde to ſſeberem.

Schiefe, f. křiwina.

Schiefer, m. auf dem Kopfe, lup, lupina, furfur. 2) mrwa, třjſka, třjſſťka, assula, ramentum; ſich einen Schiefer einziehen, třjſku ſy zadřjti; fig. einen Schiefer auf Jemanden haben, záluſk mjti, wrčeti, newřeti, newražiti na někoho. 3) břidlice, ſſkřidla, ſſkřidlice, mor. ſſleta, schistus, lapis foliatus.

Schiefer-, břidličný, ſſkřidličný, mor. ſſletowý, schistus, fissilis; Schieferalaun, ſſkřidličný kamenec; Schieferbruch, ſſkřidličný lom, ſſkřidlownice.

Schieferdecker, m. ſſkřidličnjk.

Schiefericht, adj. ſſkřidlowitý.

Schieferig, adj. břidličný, ſſkřidličný.

Schiefern, v. n. bublati; v. rec. laupati ſe.

Schiefernagel, m. ſſkřidličnjk.

Schieferweiß, n. laupawý kamenec, alumen scissile.

Schieferzahn, m. wlk, wlčj zub, ſſpička, ſſpičák. 2) zub drobiwý.

Schiefwinkelig, adj. křiwovhelný, oſtrovhelný.

Schielen, v. n. po očku hleděti; nach etwas, po něčem. 2) ſſilhati, mor. ſſwidrati, limis tueri. 3) fig. měniti ſe; der Taffet ſchielt, dykyta ſe měnj, ſchielend werden, vſſilhawěti.

Schielend, adj. ſſilhawý, mor. ſſwidratý, přjſſilhawý, měňawý, changeant; ein wenig ſchielend, náſſilhawý.

Schieler, m. ſſilhán, ſſilhaun, mor. ſſwidroň, strabo, paetus.

Schienbein, n. hnátowá koſt; hnátowice, holeň, mor. pjſſťalj, pjſſťalowá koſt, tibia, crus.

Schiene, f. ſſjn, canthus; der Töpfer, čepel, lamina vittata; der Wundärzte, dlaždičky dlažičky , deſſtky; dim. das Schienchen, ſſjnek.

Schieneiſen, n. ſſjnowé železo.

Schienen, v. a. ſſinowati, zlámanau nohu dáti do dlažiček, do deſſtěk.

Schienenruthe, f. der Weber, čink.

Schiennagel, m. ſſjnowý hřebjk, ſſpic; mit einem Kopfe, hlawizna.

Schier, adj. ſamý, čjrý, čiſtý; adv. ſkoro , málem, bezmála, fere, vix; von ſchieren Korn, ſamožitný.

Schieren, v. a. kutiti; fig. poſſtjwati. 2) přehljžeti; die Eyer, wegce.

Schierling, m. der kleine, kozý pyſk, Acthusa Aethusa cinapium cynapium Lin. 2) der große, bolehlaw, mor. ſwiňſká weš, Conium maculatum Lin. 3) der Waſſerſchierling, rozpuk, Cicuta virosa Lin.

Schierteufel, m. čjrtě, podſſtjwáček.

Schieß-, ſtřelecý; das Schießgewehr, ſtřelelecý ſtřelecý zbraň.

Schießbeere, f. kruſſina.

Schieße, f. chlebowá lopata.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání