Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Schminkpfläſterchen – Schnalzwiedel

178

Schminkpfläſterchen, n. muſſka.

Schminkwaſſer, n. wodička k ljčenj.

Schminkwurzel, f. wrabj ſýmě, kameyka polnj, Lithospermum arvense Lin.

Schmirgeln, ſchmirkeln, v. n. ſádlem ſmrděti.

Schmiß, m. meyknutj; bauchnutj, čiſnutj, drbnutj.

Schmitte, f. ſſlichta.

Schmitz, m. mrſk, mrſknutj, ſſwjh, ſſwjhnutj.

Schmitze, f. popljtka, mor. cwora; von Roßhaaren, ſſrondljk.

Schmitzen, I. v. a. mrſkati, fikati. 2) barwiti, zwáſſtě zwláſſtě na černo. 3) koptiti, vkoptiti, vmauniti. II. v. n. mauniti; die Kohlen ſchmitzen, vhlj maunj, černj.

Schmolle, f. ſtřjda, medulla.

Schmollen, v. n. durditi ſe, brunditi, runditi, mauliti, ckáti.

Schmorbraten, m. duſſenice, ſwjčkowá pečeně.

Schmoren, I. v. a. duſyti; geſchmortes Rindfleiſch, duſſenice; 2) ſſkwařiti. II. v. n. duſyti ſe.

Schmu, indecl. ſlupka, zyſk.

Schmuck, m. ozdoba, okraſa, ſſperk.

Schmücken, v. a. okráſſliti, ozdobiti, ſſlechtiti.

Schmücker, m. ozdobitel; die —inn, f. ozdobitelkyně.

Schmuckkäſtchen, n. ſſmukownička.

Schmudel, f. necuda, cára, ſſmudlice, neſſuſſa, neſſuſta, neſſwara, ſſpindjra.

Schmudelig, adj. ſſpinawý, neſſwárný, neſſauſſný, neſſauſtný.

Schmuggeln, v. n. paſſowati.

Schmunzeln, v. n. vſmjwati ſe, vſſkrnauti ſe, ſſtjřiti ſe, zubiti ſe, ſſkeřiti ſe.

Schmutz, m. neſſwara, ſſpina.

Schmutzärmel, m. rukáwec.

Schmutzbuch, n. makulář.

Schmutzen, v. n. ſſpiniti, ſſpinawěti, sor escere. 2) v. a. ſſpiniti, ſſiſſmati, káleti.

Schmutzig, adj. ſſpinawý; — werden, ſſpinawěti, vſſpiniti ſe; — machen, poſſpiniti, vſſpiniti. 2) oplzlý, mrzký; ſchmutzige Reden, oplzlé řeči, adv. —wě; —zle, —zce.

Schmutzigkeit, f. ſſpinawoſt, neſſwara.

Schnabel, m. ptačj pyſk, noſec, zob, kliwák, rosteum rostrum ; an den Schuhen, nos; an der Hinteraxe, kder, zderec; fig. huba; dim. das Schnäbelchen, zobáček, kliwáček.

Schnabelig, adj. zobnatý, magjcý kliwák.

Schnabeln, Schnabelieren, v. a. gjſti, pořádati, ſaukati, zobati.

Schnäbeln, v. rec. zobati ſe, celowati ſe, hubičkowati ſe, obgjmati ſe. 2) v. a. noſem zaopatřiti, onoſyti.

Schnabelweide, f. pochautka.

Schnacke, f. rod malé owce. 2) had, zwláſſtě wodnj. 3) komár, cynips culex Lin. 4) kudrlinky, ſſaſſky, fraſſky.

Schnakiſch, adj. ſměſſný, ein ſchnakiſcher Menſch, ſſaſſek, kudrlinkář, ſſaſſkář; adv. —ně.

Schnalle, f. přezka, fibula. dim. das Schnällchen, přeztička. 2) An der Thür, klika. 3) Die Klatſchroſe, wlčj mák, panenka. 4) Mit dem Finger, ſſtilec, ſſňupka.

Schnallen, v. n. mit der Peitſche, práſkati; mit dem Munde oder Finger, luſkati, tláſkati. 2) v. a. zapnauti, zapjti, zapjnati, fibulare.

Schnallenmacher, m. přezkář.

Schnalz, m. ſſnolec, předeno.

Schnalzen, v. n. mit der Peitſche, práſkati; mit dem Finger, luſkati, tláſkati; mit der Zunge, křeſati, luſkati; ins Geſicht, ſſňupkati.

Schnalzen, n. práſkánj; luſkánj; ſſňupkánj; mit der Zunge auf die Pferde, klok, closmus.

Schnalzwiedel, n. páſemnice, přewazka (w předeně).


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání