Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Schüchtern – Schuldherr

189

Schüchtern, adj. bázliwý, lekawý, neſmělý, adv. —ě.

Schüchternheit, f. bogácnoſt, lekawoſt, neſměloſt.

Schuckeln, v. a. haupati, heyčkati.

Schuffe, f. ſſauf, nálewka; Bierſchuffe, nadawák, pak, haustrum majus.

Schuft, m. ein armer Landedelmann, kobylkář. 2) wſſiwák, otrhanec.

Schufut, m. weyr, mor. čugjk, Ulula chalcis Kl. Strix bubo Lin.

Schuh, m. ſtřewjc, mor. ſtřjw, sl. črewjk, calceus; lederner, koženek; Holzſchuh, dřewěnek, dřewánek, calo; Filzſchuh, plſtka, plſtěný ſtřewjc, udo; eine Art Bauernſchuhe, krabatiny, carpantina carpatina ; die mit Riemen, sl. krpec, pl. krpce; ein alter, křáp; der Schuh drückt, ſřewjc hněte, tlačj, sl. omjná; Strümpfe und Schuhe, obuw, calceamenta; die Schuhe an und ausziehen, ſtřewjce obauti a zauti; dim. das Schühchen, ſtřewjček. 2) Eines Pfahles, bota. 3) Am Mühlrumpfe, korčák. 4) Der Hemmſchuh, hamulec, ſſupka, kudla. 5) Ein Maß, ſtřewjc, noha, pes.

Schuh-, I. na, od, v ſtřewjce. 2) Die Schuhſchnalle, přezſka přezka od ſtřewjce. 3) Der Schuhriemen, řemjnek v ſtřewjce, v obuwi. II. Die Schuhbürſte, kartáč na ſtřewjce. 2) ſſewcowſký; der Schuhknecht, ſſewcowſký towaryš.

Schuhahle, f. ſſidlo ſſewcowſké.

Schuhblatt, n. nárt, obstrigillus.

Schuhbohrer, m. cykán.

Schuhdrath, m. dratew.

Schuhen, v. a. obauti, do ſtřewjce, induere calceis; geſchuhet, obutý do ſtřewjců.

Schuhfleck, m. přjſſtipek.

Schuhflicker, m. prták, weteſſnjk, sutor veteramentarius; die —inn, f. prtačka, weteſſnice.

Schuhflickerjunge, m. prtě.

Schuhflickerey, f. prtáctwj; Schuhflickerey treiben, prtačiti.

Schuhmacher, m. S. Schuſter.

Schuhnagel, m. cwok, neytek.

Schuhputzer, n. čiſtič ſtřewjců.

Schuhſchwärze, f. ſſewcowſké černidlo.

Schuhſohle, f. podſſew, solea.

Schuhſtöckel, m. kramflek, sl. klátika.

Schuhwachs, n. woſk na ſtřewjce.

Schul-, ſſkolnj, der Schulaufſeher, dohledač; das Schulbuch, ſſkolnj knjha; ſſkolnj; der Schullehrer, ſſkolnj včitel; Schulmeiſter, ſſkolnj mjſtr; die —inn, f. (als Lehrerinn) ſſkolnj miſtryně; (als Eheweib) ſſkolnj miſtrowá.

Schuld, f. wina, culpa; an wem liegt die Schuld? čj geſt wina? er iſt Schuld an ſeinem Unglücke, on geſt přjčinau ſwého neſſtěſtj; Jemanden die Schuld beimeſſen, někomu winu přičjſti, přičjtati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, cpáti, ſkládati; endlich wird alle Schuld auf mich fallen, pak ſe mi wina dá; wer hat die Schuld? kdo geſt winen? sich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zaweſti, prowiniti; er iſt Schuld daran, geſt tjm winen. 2) powinnoſt; die Schuld der Natur bezahlen, vmjniti, daň přirozenj zaplatiti. 3) dluh, debitum; Schulden machen, dlužiti ſe; viele Schulden machen, prodlužiti ſe, zadlužiti ſe, abaerari obaerari ; Schuld mit Schuld bezahlen, kljn kljnem wyrážeti; Schuld eintreiben, dluh vpomjnati, wyvpomjnati; ſeine Schuld bezahlen, dluh platiti, zaprawiti, wywáděti; haftende Schulden, zapůgčené penjze, pecuniae creditae; viele Schulden ausſtehen haben, mnoho peněz mjti na dluhu.

Schuldbrief, m. vpſánj, dlužnj liſt, giſtina, ſměna, syngrapha.

Schuldbuch, n. dlužnj knjha, dlužnjk.

Schuldfoderung, Schuldforderung f. vpomenutj o dluh.

Schuldfrey, adj. bezwinný.

Schuldheiß, m. ſudj, juridicus. 2) rychtář, judex.

Schuldherr, m. wěřitel, creditor.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání