Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Stab – Stahlderb

Stab, m. pl. Stäbe, hůl, baculus; der Weber, čink; fig. ſeinen Stab weiter ſetzen, dále gjti; an einem Stabe gehen, o holi choditi; ein Stab Eiſen, hůl železa; Stab, eine Faßdaube, duha, duhowina. 2) fig. Regimentsſtab, ſſtáb v reġymentu; Generalſtab, wrchnj ſſtáb; der Krumſtab, berle, pedum; der Stab iſt ſchon gebrochen, hůl giž geſt wywržena; unter Jemanden Stabe ſtehen, pod něčj mocý, wládau 235 ſtáti; dim. das Stäbchen, n. hůlčička; daužka.

Stabeiſen, n. železo w holjch.

Stäbel, m. winná tyč.

Stäbelerbſe, f. rychljk.

Stäbeln, v. a. tyčiti, ſtanowiti, statuminare; die Erbſen, hrách.

Staben, v. a. na před řjkati.

Staberrad, n. dwaukružnjk.

Stabhobel, m. okrauhljk.

Stabholz, n. dřjwj na duhowiny.

Stabsofficier, m. oficýr od ſſtábu (ſſtobu).

Stabsquartier, n. hlawnj byt.

Stabträger, m. berlonoš.

Stabwurz, f. božj dřewce, dřewinka, brotan, Artemisia abrotanum Lin.

Stachel, m. oſet, kel, aculeus; coll. klj, oſtj, der Bienen, žahadlo, žihadlo; der Treibeſtachel, bodec, oſten, stimulus; an der Aehre, oſyna, arista.

Stachelähre, f. liġrus.

Stachelbars, m. gežek, geždjk.

Stachelbeere, f. anġreſſt, ſrſtka, meruzalka, chlupatka, sl. eġreš, polky, mor. chlupáčky, bacca baca grossularia Lin.

Stachelbeerſtaude, f. ſrſtka, meruzalka, Ribes grossularia Lin. 2) Die haarichte Stachelbeerſtaude, chlupáček.

Stachelig, adj. bodlawý, pichlawý, oſtenowatý, trnowitý, žahawý, aculeatus.

Stacheligkeit, f. bodlawoſt, pichlawoſt.

Stachelkraut, n. gehlice, Ononis spinosa Lin.

Stacheln, v. a. pobodati, popichowati, bodcem poháněti.

Stachelnuß, f. kotwice, Trapa Lin.

Stachelroche, f. reynok bodlawý, Raja fullonica Lin.

Stachelſchwamm, m. kuřátko, gelenka, Hydnum Lin.

Stachelſchwein, n. mořſká ſwiňka, Hystrix Lin.

Stacket, n. ſſtacheytle, teyn, (oſtroh), tyčkowý plot, plot z latj.

Stadel, m. ſtodola, horreum; dim. ſtodůlka.

Stadium, n. hon, stadium.

Stadt, f. měſto, urbs; dim. das Städtchen, měſtečko.

Stadt-, měſtſký, civilis, municipalis; das Stadtbuch, knjha měſtſká; der Stadtsrath, měſtſká rada; das Stadtrecht, měſtſké práwo, jus municipale.

Stadtwalt, m. poručnjk měſtſký.

Städter, m. měſſtěnjn, měſſťák, urbicola; die —inn, měſſťka.

Stadthauptmann, m. měſtſký (heytman).

Stadthaus, n. radnj dům, radnice.

Städtiſch, adj. měſtſký; adv. měſtſky, po měſtſku.

Stadtkind, n. (männl.) (měſtſký) ſynek; (weibl.) (měſtſká) dcerka.

Stadtknecht, m. holomek, biřic.

Stadtkommendant, m. ředitel, komendant měſtſký.

Stadtkündig, adj. celému měſtu známý, powědomý.

Stadtleute, pl. měſſťané, měſſťácy.

Stadtpflüchtig, adj. měſtu podrobený.

Stafette, f. ſſtafeta.

Staffel, f. ſchod, ſtupeň, gradus. 2) S. Stapel.

Staffieren, v. a. wykráſſliti, wyprawiti; den Hut, založiti klobauk; ein Kleid, kabát olemowati, opremowati; eine Braut ausſtaffieren, newěſtu wyſſňořiti, oděwem pěkným zaopatřiti.

Stag, m. lano, lodnj prowaz.

Stahl, m. pl. Stähle, ocel; chalybs; ein Wetzſtahl, ocýlka; ein Feuerſtahl, křeſadlo; der Stahl im Biegeleiſen, željzko, kljn; Stahl im hohen Style, meč; zu Stahl werden, zoceleti.

Stahl-, ocelowý, chalybeus; das Stahlerz, ocelowá ruda.

Stahlarbeiter, m. ocelnjk.

Stahlblau, adj. ocelomodrý.

Stahlderb, adj. twrdý gak ocel.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání