Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Auge – Ausbeitzen

Auge, n. oko, oculus, dim. das Aeugelchen, Aeuglein, očko; die Augen auf etwas werfen, pohljdnauti nač; die Augen gingen ihm über, ſlzy ho polily; komme mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; unter die Augen ſagen, do oči, wůči řjcy; ein ſcharfes Auge, byſtrý zrak; ein wachſames Auge auf jemanden haben, dobrý pozor na někoho mjti; große Augen machen, něčemu ſe welmi diwiti; es wird naſſe Augen ſetzen, bude pláč, budau plakati; ſeine 70 Pflicht aus den Augen ſetzen, na ſwau powinnoſt zapomenauti; man ſiehts mit Augen, toť geſt patrné; ich bin ihm ein Dorn im Auge, newře na mne. 2) fig. Augen auf den Würfeln, oka; im Käſe, oka, djrky; das Auge an Bäumen, pupenec; einer Nähnadel, auſſko, ſ. Oehr.

Aeugeln, oculiren, v. a. očkowati.

Augenarzt, m. lékař na oči.

Augenblende, f. ſtinidlo, klapka na oči.

Augenblick, m. okamženj.

Augenblicklich, adv. w okamženj.

Augenbraunen, f. plur. obočj, ſupercilia.

Augenbutter, f. hnůg w oku.

Augendiener, m. ſlužebnjk na oko.

Augendienſt, m. ſlužba na oko, pokrytſtwj.

Augenglas, n. breyle, ſkleněné oči.

Augenlied, n. wjčko, klapka oka, palpebra.

Augenluſt, f. vtěſſenj očj.

Augenmaaß, n. wyměřenj okem, mjra okem wzatá. 2) pohled, ſpatřenj.

Augenmerk, m. ohled, pohled, zřenj, cýl.

Augenſchein, m. zřenj, ſhlédnutj, ſpatřenj; in Augenſchein nehmen, ſpatřiti.

Augenſcheinlich, adj. zřetedlný, zřegmý, patrný; adv. —ně, —mě.

Augenſtern, m. ſ. Augapfel.

Augentroſt, m. ſwětljk, ambrožka, euphraſia.

Augenwimmern, Augenwimpern, f. plur. řáſa, chlupy na wjčku, sl. brwy, obrwy.

Augenwink, m. mrkánj, mrknutj.

Augenwinkel, m. kautek oka.

Augenweide, f. wěc libá k wzezřenj.

Augenzahn, m. ſſpičatý zub pod okem, kel.

Augenzeuge, m. očitý ſwědek.

Aeugig, adj. großäugig, okatý; einäugig, gednooký.

Auguſtmonat, m. ſrpen, auguſtus.

Aurikel, f. nedwědj auſſko, auricula.

Aus, præp. z, er iſt aus Prag, geſt z Prahy; aus dem Hauſe gehen, z domu gjti; aus Geitz, z lakomoſti.

Aus, adv. wenn es das Ende eines Dinges anzeiget, po, z. B. die Zeit iſt aus, geſt po čaſu; die Predigt iſt aus, geſt po kázanj; es wird mit ihm bald aus ſeyn, bude brzy po něm.

us, præp. 1) in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, heraus , hinaus , wy; z. B. Ausackern, wyworati; ausfallen, wypadnauti.

Aus, 2) in der Bedeutung: die Sache vollenden, rem finire, complere, perficere, do; z. B. Ausackern, d. i. das Ackern vollenden, doworati; ausbauen, d. i. den Bau vollenden, doſtawěti.

Aus, 3) in der Bedeutung: aufhören, přeſtati; ausleben, přeſtati žiwu býti, auszürnen, přeſtati ſe hněwati.

Ausackern, v. a. wyworati, přeſtati worati.

Ausädern, v. a. žjly wygmauti, wynjti, wytáhnauti.

Ausantworten, v. a. odewzdati, wydati, do rukau dáti.

Ausarbeiten, v. a. wydělati, dodělati.

Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.

Ausathmen, v. a. oddechnauti, wydechnauti. 2) ſterben, poſlednj duch wypuſtiti, wzdechnauti.

Ausbacken, ſ. Backen, 1. v. a. wypecy, dopecy. 2. v. n. wypecy ſe.

Ausbaden, v. n. wykaupati ſe, přeſtati ſe kaupati.

Ausballen, v. a. wypakowati, wyložiti, wynjti z paljku.

Ausbannen, v. a. den Teufel, čerta zakljnánjm wyháněti, wypuditi.

Ausbauen, v. a. doſtawěti.

Ausbedingen, v. a. wygednati, wygmauti, wynjti; bey dem Verkaufe des Hauſes habe ich mir ein Zimmer ausbedungen, při prodagi domu gſem ſy geden pokog wymjnil, wygednal.

Ausbeeren, v. a. wybrati, dobrati, zčeſati gahody.

Ausbeichten, v. a. přiznati ſe, wyzpowjdati ſe, wſſe wyznati.

Ausbeißen, v. a. wykauſati, wykauſnauti, wyhrýzti.

Ausbeitzen, v. a. wymočiti, zapuditi pálčiwau wodau.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání