Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Vogelklaue – Vollährig

383

Vogelklaue, f. pazaur, pařát. 2) S. Vogelfuß.

Vogelkraut, n. ptačinec, plewel, ſlunečnička, Alsine Lin.

Vogelleim, m. lep, viscus.

Vogelmilch, f. cybulka, Ornithogalum Lin.

Vogelneſt, n. ptačj hnjzdo. 2) deyworec, oleſſnjk, Daucus carota Lin.

Vogelſcheuche, f. haſtroš, ſſtraſſák, bubák.

Vogelſchießen, n. ſtřelba, ſtřjlenj do ptáků.

Vogelſchlag, m. poklopec, ſſkřinka.

Vogelſchrot, n. ptačj brok, broky.

Vogelſeide, f. S. Flachskraut.

Vogelſpötter, m. poſměwáček, ſedmihláſek.

Vogelſtange, f. žerď, ptačidlo.

Vogelſtellen, n. čih, čjhánj, čižba.

Vogelſteller, m. čihař, auceps.

Vogelſtrich, m. ptačj tah.

Vogelwand, f. ſýť.

Vogelwicke, f. wička, wikwice, Vicia Cracea Cracca Lin.

Vogelzug, m. ptačj tah, sl. krděl.

Vogelzunge, f. ptačj gazyk.

Vogler, m. čihař.

Vogt, m. pl. Vögte, poručnjk; der Stadtvogt, poručnjk měſtſký. 2) zpráwce, praefectus oeconomiae. 3) ſſaffář, villicus. 4) Feldvogt, polnj hljdač; der Bettelvogt, žebrácký rychtář.

Vogtbar, adj. doſpělý, zletilý.

Vogtbarkeit, f. zletiloſt, doſpěloſt.

Vogtey, f. wládařſtwj. 2) přjbytek poručnjka, zpráwce.

Vogteylich, adj. wládařſký, poručnický.

Vogtgericht, n. práwo wládařſké, poručnické.

Vogtſchatz, m. Vogtſchilling, m. Vogtgeld, n. poručnický, wládařſký, za ochranu penjz.

Volk, n. pl. Völker, ſtádo, heyno; Repphühner, korotwj. 2) lid, lidſtwo; viel Volks, mnoho lidu, lidſtwa. 3) chaſa; liederliches Volk, luza, hlůdowina, chatra, láge lidj, zběř; gemeines Volk, obecný lid. 4) lid; Romane für das Volk, Romány pro lid. 5) národ, pronárod, populus; das Römiſche Volk, národ Řjmſký; dim. das Völkchen, cháſka; nun will ich mein Völkchen ins Feld treiben, nynj wyženu ſwau cháſku na pole. b) národek.

Völkerrecht, n. národnj práwo.

Völkerſchaft, f. pronárod.

Volkreich, adj. lidnatý, lidný.

Volks-, pro lid; Volksbuch, knjha pro lid; das Volkslied, pjſeň pro lid; der Volksroman, román pro lid. 2) lidu; der Volkslehrer, včitel lidu; die Volksmenge, množſtwj lidu.

Völkerwanderung, f. ſtěhowánj národů.

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.

Vollährig, adj. plnoklaſý, plnoklaſný.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání